Domácí bohoslužby 15. březen 2020
Malý návod k použití Je možné si svátečně sednout kolem stolu, do křesla, pod lampu. Text pročítejme pomalu. Písně můžeme zpívat, pokud je známe. Nebo můžeme písně text předčítat, lépe nahlas, možno i v duchu. Také modlitby je lepší číst nahlas, také podle toho, kolik vás při domácích bohoslužbách je. Biblické texty je dobré číst nahlas, recitovat. Požehnání čtěte pomalu nahlas.
Píseň „Díky za toto krásné ráno“, EZ (Evangelický zpěvník) 638 1. Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den. Díky, za to, co už je za mnou jako těžký sen. 2. Díky za všechny věrné druhy, díky, ó Pane, za tvůj lid. Díky, že všechny křivdy, dluhy, mohu odpustit. 3. Díky za moje pracoviště, díky za každý drobný zdar, díky, za všechno krásné, čisté, dík za hudby dar. 4. Díky, za to, co zarmoutilo, díky za to, co potěší. Díky, že vedeš mne, má sílo, cestou nejlepší. 5. Díky, že smím tvé slovo chválit, díky, že Ducha dáš mi též. Díky, že nablízku i v dáli lidi miluješ. 6. Díky, že jsi všem přines spásu, díky, toho se přidržím. Díky, že věřím tvému hlasu, že ti patřit smím.
Pozdrav Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. (Lukáš 11,34)
Modlitba Pane Bože náš, ztišujeme se ve zvláštní chvíli – nejsme v kostele a přesto máme bohoslužby. Možná jsme sami, možná dva nebo tři. O to víc si můžeme připomenout, že nejsme sami. Tušíme nebo víme, že nejsme sami nikdy, ač se tak někdy cítíme. Ale častěji jsme četli a slyšeli, že ty přicházíš k těm, kdo se po tobě ptají. Ty jsi s námi. Cítíme to, děkujeme za to a současně za to prosíme. Víme, že sami jsme velmi křehcí, nedokonalí. Myslíme na to, na svá minulá selhání. Možná o všech ani nevíme. (…) Ale nechceme u toho zůstat. Náš život má smysl, i když na leccos nestačíme. Smysl našemu životu dává tvoje blízkost a láska. Té se chceme držet. Amen.
Čtení z Bible Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. (Žalm 25,15)
Zamyšlení (kázání) Dnešní neděle, třetí neděle postní, se jmenuje „Oculi“. Slyšíme tam „okuláry“, ano, oči! „Oculi mei semper ad Dominum“ zní latinsky žalm, podle něhož neděle dostala své jméno: „Oči své na Hospodina (směruji)“. Ze stejného žalmu pocházel i text minulé neděle, 2. postní, ta se jmenovala „Reminiscere“, totiž „pamatuj, rozpomeň se“. Žalmista prosí, aby Bůh nezapomněl na své odpouštění a odpustil znovu. Současně se rozpomíná na vlastní chyby a dluhy.“ Dnes tedy „oči mé směruji k Bohu“ ze stejného žalmu.
Jsme teď ve zvláštní situaci. Běžně býváme v neděli v kostele, v modlitebně. Tam zpíváme, modlíme se, čteme z Bible, zdravíme se s ostatními, také mluvíme o obyčejných věcech. Doma pak už jen vzpomínáme: byli jsme na bohoslužbách a zažili… co jsme vlastně zažili? Setkání. Zažili jsme setkání s přáteli, sousedy, známými. A také setkání s Bohem. Nebo ne? Jak setkání s Bohem vypadá? Při bohoslužbách vnímáme možná nejvíc ticho. Když se postavíme k modlitbě, něco v nás se zastaví. Vnímáme víc než jindy, že o Něm víme a že On ví o nás. I děti tohle znají – děje se něco zvláštního. Řada lidí však dosvědčuje, že setkání s Bohem prožívá právě jako setkání s těmi druhými – s lidmi. Bůh je přece přítomen i takhle, ne? Nyní na bohoslužby nemůžeme. Epidemie nás uzavřela doma zprávami o jejím šíření, oprávněnými obavami i naší snahou přispět k jejímu zastavení tím, že omezíme sociální kontakty. Je to smutné, bude se nám stýskat po modlitebně, písničkách, známé atmosféře a hlavně po lidech; máme je rádi, jsme na ně zvyklí, patříme k nim a oni k nám. Internet, telefony a sociální sítě tohle nahradí jen trochu. Ve stejné situaci se ovšem nachází mnoho lidí, kteří na bohoslužby nemohou. Jsou nemocní, kostel je daleko, nebo tam již moc lidí neznají a cítí se cize. Nebo, vezměme to vážně, se třeba s někým nepohodli, stává se to! Je to výrazná změna, zůstat v neděli dopoledne nuceně doma. Mění to naše zvyky, chování i volný čas. Přitom však to hlavní se nemění! Co je hlavní? Přece „oculi mei semper ad Dominum“, oči mé směřují k Hospodinu! Jistě „oči“ jsou obraz, protože oči máme při modlitbě třebas zavřené, nebo se díváme do zpěvníku nebo na své blízké, nebo jen tak do prostoru. Ale srdcem, srdcem jsme nasměrováni k Hospodinu. K tomu, jehož neznáme a přece o něm víme. K tomu, který se nás občas zvláštním způsobem dotýká. K tomu, o němž jsme četli, o němž nám vyprávěli a možná jsme to i zažili, že je laskavý. Že pomáhá, posiluje, povzbuzuje. K němu míří naše mysl, srdce, soustředění. „Oculi mei…“ Za tímto vyznáním je hlubší zkušenost: možná naše osobní, možná zkušenost celého lidstva. Zkušenost, že nejen my vzhlížíme k němu, ale On shlíží k nám. Je nám nablízku. Mnohokrát bychom sice jeho blízkost chtěli vidět účinněji, chtěli bychom vidět víc uzdravování, méně konfliktů, více radostí života a méně pohrom. Jenže tohle je náš svět a On, Hospodin, se v něm projevuje skrytě, nenápadně, přehlédnutelně. Právě proto, abychom se museli zastavit a pozvednout „oculi mei“. Abychom navázali nebo obnovili spojení. Aby došlo k setkání s Bohem. Proto jsme se i nyní ztišili, sami nebo s nejbližšími. Jsme vděční, že i když nemůžeme na bohoslužby, On je s námi a my s ním. A vzájemně také o sobě víme, my všichni, kteří jsme pozvedli oči své k Hospodinu. Však pořád jsme „svorni při svém díle a v srdcích jeden duch“, jak zní následující píseň. Amen.
Píseň „Jak rozkošné a milé“, EZ 482 1. Jak rozkošné a milé, / když bratři s druhem druh / |: jsou svorni při svém díle / a v srdcích jeden duch. :| 2. Jak rosa Hermon splývá / na stráně Božích hor, / |: tak požehnán též bývá / vždy věrných bratří sbor. :| 3. I Jeruzalém svatý / se jimi obnoví, / |: kde svobody věk zlatý, / kde spadnou okovy. :| 4. Tam kolem svého vládce / lid bude shromážděn. /|: Pak jedno bude stádce / a jeden pastýř jen. :|
Oznámení Bohoslužby ani žádná shromáždění se věc sboru do nekonají. O změnách a návratu k normálnímu provozu budeme informovat na webu (http://trebenice.evangnet.cz/), facebooku:https://www.facebook.com/Farn%C3%AD-sbor
%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9-c%C3%ADrkve-evangelick%C3%A9-vT%C5%99ebenic%C3%ADch-1343932835640321/?ref=bookmarks , mailem nebo SMS. Nebudou-li se konat bohoslužby, budete dostávat tyto tištěné „domácí bohoslužby“ každý týden. Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve, přehled najdete zde: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzebCeskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm Farář je na faře, stále připraven na telefonu (608236446), mailu (p.klinecky@gmayil.com) s vámi hovořit, korespondovat. Může pomoci i osobně.
Přímluvy + Modlitba Páně Pane Ježíši Kriste, dnes tě nejvíc prosíme za všechny nemocné, ohrožené nákazou, za pozůstalé těch, kteří zemřeli i za vystrašené. Prosíme tě za lékaře i všechny, kteří pomáhají vyrovnat se s infekcí. Prosíme za novináře, kteří věcně, pravdivě i odvážně o problémech informují. Prosíme za politiky, kteří nesou odpovědnost za rozhodnutí: dávej jim moudrost, odvahu a hlavně, hlavně dobrou motivaci: aby si nechtěli stavět pomníky slávy, nýbrž chtěli opravdu pomoci. Prosíme o pokoj pro celý svět, pro naši rodinu, naše blízké, přátele, pro náš sbor, naši obec, naši zem i pro celý svět.
Otče náš, který jsi v nebesích posvěť se jméno tvé Přijď království tvé Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi Chléb náš vezdejší, dej nám dnes A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.
Požehnání Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; (a proto) neboj se, ani se strachuj. (5. Mojžíšova, 31,8)
Píseň „Důvěřuj se v Pána“, EZ 623 1. Důvěřuj se v Pána, ó duše má, zvečera i zrána on ti pomáhá. On zná tvou strast, promění ji v slast; nový květ okrášlí tvou pozemskou vlast. On v každé době, on v každý čas pomoci chce tobě, slyší tvůj hlas. 2. Důvěřuj se v Pána, ó duše má, zvečera i z rána, on ti pomáhá. On z žalosti tvoří radosti, jím tvoje nabývá blaho stálosti. Ó Bože věčný, jenž srdce znáš, přijmi dík srdečný ty, Otče náš!