kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Advent 2019

Zj.21.1-7, 22.1-5; Mt. 6.33

Jiří Nečas                       

Vstupní slovo:  Iz.12.2,4: Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené.

 Modlitba:

Děkujeme Ti, Otče náš, za adventní období, které orientuje naše mysli k příchodu Spasitele na tento svět: k onomu prvnímu příchodu před dvěma tisíciletími v chudém betlémském chlévě i k Jeho očekávanému druhému příchodu, k Jeho definitivnímu vítězství nad mocí zla a temnoty.

Děkujeme Ti, že ve způsobu, jakým On tehdy přišel na svět, se jasně přiznáváš k těm, kdo v lidském hodnocení patří mezi nejmenší, mezi poslední, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti. Děkujeme Ti, že On nám svým pozemským životem i učením ukazuje, co jsou skutečné hodnoty, v čem spočívá plnost života. Vyznáváme, že často na Jeho učení zapomínáme, že do svého jednání nepromítáme to, co od Něho a skrze Něho poznáváme. Vyznáváme, že si nejednou počínáme sobecky, bezohledně, že plýtváme Tvými dary a bezohledně s nimi zacházíme, že postrádáme lásku k Tobě i k bližním. Děkujeme Ti, že Tvá láska je silnější než náš hřích. Prosíme Tě, proměňuj naše srdce i naše mysli, naplň nás svým mírem.

Prosíme Tě, aby vzácné poselství o Kristově příchodu znělo celým světem. Prosíne Tě, žehnej zvěstování evangelia, prosíme, buď svým duchem přítomen i dnes zde, mezi námi.

Amen.          

 

1.čtení:  Zj.21.1-7, 22.1-5: A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá." A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem. (22.1:) A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy. A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno. Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.

 

   

2.čtení:  Mt. 6.33: Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

 

 

Kázání:

Jsme na samém začátku adventního období. Myslíme při tom na blížící se vánoční svátky - svátky, kdy si s celou církví budeme připomínat příchod Pána Ježíše Krista v těle na tento svět. Advent - období přípravy na svátky Kristova příchodu - orientuje mysli nejen k oné události v chudém betlémském chlévě, nýbrž také - a snad především - k budoucnosti, k Jeho slavnému druhému příchodu. Advent symbolizuje očekávání. Po návratu z babylonského zajetí Židé očekávali Mesiáše. Před dvěma tisíci lety přišel na svět. Byl však jiný, než si ho představovali. Evangelista Jan svědčí: "Do svého vlastního přišel, avšak vlastní jeho nepřijali ho." Když v evangeliích čteme o vztahu tehdejší židovské společenské a intelektuální elity k Ježíšovi, často až žasneme, jak mohl být tak odmítaný. Vždyť v Něm se naplnilo Písmo! - Jsme tak vedeni k zamyšlení nad tím, jak to je s naším očekáváním. ¿Očekáváme Krista? A: ¿očekáváme skutečně Krista? - či se zaměřujeme k nějakému předmětu našich představ? Druhý Kristův příchod, Boží království - to je stěžejní novozákonní téma. A zrovna tak, jako ze starozákonních textů nebylo možno si vytvořit jednoznačnou představu o tom, jak má příchod Mesiáše vypadat, jaký Mesiáš skutečně, konkrétně bude, není ani vytváření obdobné představy smyslem novozákonních textů ukazujících k druhému Kristovu příchodu. Farizeům nechyběla znalost Písma ani touha Písmem se řídit; chyběla jim však otevřenost pro živé Boží slovo, pro vnímání skutečnosti, že Hospodin je Bůh živý a stále činný. O to šlo v poselství starozákonních proroků. Navzdory lidskému hříchu Bůh své stvoření miluje a záleží mu na něm. Hospodin je suverénním - a milujícím - Pánem. Elita židovského národa na přelomu věků se snažila vtěsnat ho do svých představ a předpisů. ¿Nepočínáme my si obdobně?

V NZ nacházíme řadu míst přinášejících obrazy budoucnosti. Patří mezi ně i čtený nadějně laděný "dvojoddíl" z Apokalypsy, patří však mezi ně i některé varovné, skutečně apokalypticky laděné texty. Takovou je např. 21. kapitola Lukášova Evangelia. Ježíš tam hovoří o konci Jeruzalémského chrámu a v přeneseném smyslu asi o konci naší civilizace jako takové. Při pozorném čtení těchto biblických oddílů si uvědomíme, jak se dnes z našeho uvažování vytrácí pojem Božího soudu.

Před časem jsem hledal inspiraci ve 140 let staré (1875) sbírce kázání zakladatele Kongregace světských kněží křesťanské nauky, francouzského katolického kněze Césara de Bus. Kázání pro první adventní neděli tam vychází právě z apokalyptické 21. kapitoly Lukášova evangelia a obsahuje množství dalších biblických odkazů. Hlavní důraz de Bus zde klade na Boží soud. Vychází při tom z určitého dualistického modelu, který první Kristův příchod spojuje s Boží láskou, kdežto Jeho druhý příchod právě s Božím soudem. V tomto duchu interpretuje i starozákonní prorocké texty. Zdůrazňuje, že Kristovi věrní se nemusejí obávat. Avšak neméně důrazně de Bus opakuje, že pro většinu pak již nebude možnost záchrany. De Busovo kázání je biblicky fundované. Hovoří o milosti a o soudu. Jako projev Boží milosti přijímá i výzvu k bdělosti, k očekávání soudu a k přípravě na něj.

Při četbě této homilie z 19. století jsem si uvědomil, jak jsme si zvykli přijímat Boží lásku jako něco samozřejmého, jak se Boží soud, podobně jako smrt, dostal mezi tabuizovaná témata, o nichž se téměř nemluví, takže pokud se i o nich uvažuje, tak bez žádoucího mezilidského sdílení. A  pak se nemluví ani o druhém Kristově příchodu. Jeho očekávání tak není předmětem vzájemného sdílení.

Milosrdenství a soud. ¿Jsou tyto pojmy vůbec slučitelné? A - ¿jsou slučitelné v rámci naší tradiční, životní praxí osvědčené logiky? Někdy je soud spojován se SZ, kdežto milosrdenství s NZ. Avšak o Božím milosrdenství svědčí již SZ. A Boží soud je důležitým nz pojmem. Pater Cesare de Bus se na tyto protipóly, či duální pojmy - dívá prismatem NZ. Milosrdenství spojuje s prvním, soud pak s druhým Kristovým příchodem. Je to oprávněný, biblicky založený pohled, nicméně je poněkud zjednodušující, schematizující. V mezích naší běžné logiky milosrdenství a soud plně slučitelné nejsou. Se skutečnostmi ●v jejích mezích neslučitelnými● se však setkáváme už v materiálním světě. Je dnes snad obecně známo, že světlo se chová někdy jako proud částic, jindy jako vlnění. Být současně částicí i vlnou, to se vymyká možnostem našich představ. Vlastností částice kupř. je, že lze přesně určit, kde je, zatímco vlnu takto lokalizovat nelze; vlna se rozprostírá. Bodová lokalizovatelnost a prostorová rozprostřenost se v našem chápání skutečnosti vzájemně vylučují. A obě tyto vlastnosti dokonce má nejen světlo, nýbrž i hmota – matérie. Slavný dánský fyzik Niels Bohr hovoří v této souvislosti o komplementaritě. A neomezuje ji na vlnové a částicové vlastnosti v hmotném světě. Komplementární jsou i láska a spravedlnost, komplementární jsou i Boží milosrdenství a Boží soud.

Vztahu Boží lásky a Jeho spravedlnosti, vztahu Božího milosrdenství a Jeho soudu plně neporozumíme. Přitom to jsou skutečnosti, které se hluboce týkají současnosti i budoucnosti celého stvoření. Lidské chápání má své meze. I ty ovšem jsou součástí světa, onoho dobrého díla Božích rukou. Boží láska i Jeho spravedlnost, Boží soud i Jeho milosrdenství jsou realitou, která neleží kdesi mimo svět, mimo lidi, nýbrž bytostně zasahuje jednoho každého z nás.

Začíná advent. Naše myšlenky se orientují na vánoce, na svátky Kristova příchodu. Jeho prorokem byl i Jan Křtitel. O něm evangelista Matouš svědčí:  Tehdy vystoupil Jan Křtitel a kázal: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." (Mt.3.1,2). A o kousek dále v jeho evangeliu nacházíme odstavec, který je v ekumenickém překladu nadepsán "Počátek Ježíšovy činnosti". Ten končí slovy:  Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." (Mt.4.17).

Přiblížilo se království nebeské. Stává se realitou našich životů, cílem naší životní cesty. Cestou k němu je pokání, metanoia, nadpoznání, změna hodnot, myšlení a jednání.

Zaměřte celou svou pozornost na Boží království a na dělání toho, co Bůh žádá, a dostanete také ono vše ostatní  - tak zní náš dnešní evangelijní text doslovně přeložen podle španělského ekumenického překladu. Náš lidský život je proces, směřování. Pán Ježíš Kristus, který sestoupil na zem v lidské podobě v betlémském Dítěti, v nepředstavitelné chudobě, On, Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje (Iz.9.6), je při nás, aby nás k onomu krásnému cíli vedl. On říká: "Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké" (Mt.11.28-30). On sám je Cestou, i Pravdou, i Životem. Díky Němu cíl našich životů - nebeské království - není něčím nedohledným, nedostupným, nekonečně vzdáleným, nýbrž vstupuje do našich životů. Jde o současnost i o časově neomezenou budoucnost.  

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl věčný život.  Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze Něho spasen (J.3.16,17)

 Děkujeme Ti, Pane Ježíši Kriste, že přicházíš k nám, mezi nás a zveš nás, abychom šli za Tebou. Děkujeme Ti za druhé lidi, za přátele, za bratry a sestry. Děkujeme Ti za setkávání s druhými lidmi, děkujeme Ti, že se v nich můžeme setkávat s Tebou.

 Připravujeme se na chvíle obecenství s Tebou při slavení památky Tvé Poslední večeře. Prosíme Tě, buď s námi.

Amen.

Modlitba:

Děkujeme Ti, Otče náš, za dar modlitby. Děkujeme, že ve víře, že Tobě na celém stvoření - navzdory našemu lidskému hříchu - opravdu záleží, se můžeme modlit za svět, za druhé lidi. V pokání vyznáváme, že se modlíme málo, že často spoléháme na vlastní síly a na lidské prostředky, že často skládáme ruce v klín a nehledáme a nečiníme Tvou vůli.

Prosíme Tě jeden za druhého. Prosíme Tě za nemocné a jinak trpící, za zarmoucené, za bezradné, za lidi v těžkých životních situacích. Prosíme za ty, jimž se nedostává lásky a pochopení. Prosíme za oběti nenávisti a násilí v celém stvoření. Prosíme Tě o mír v širokém smyslu slova, o onen biblický ŠALOM. Prosíme Tě, aby evangelium znělo světem až do nejzazších koutů lidské existence, aby lidé poznávali Pána Ježíše Krista, který je Cestou, Pravdou i Životem. Jeho slovy ještě k Tobě voláme: Otče náš...

 

 

 

Poslání a požehnání:

Fp.4.4-7,19,20,23: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.  A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (19:) Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků. (23:) Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi. Amen.

kalendář

  Nejbližší akce:

29.3. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva