kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Po dobu nouzového stavu
v ČR jsou shromáždění
zrušena

Ďábel

Ef.6.10-17; Mt.26.41, Jk.4.7

Jiří Nečas

Vstupní slovo: Žalm 89.2,6,53

2  O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení.

6  Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost.

53  Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.

 

Modlitba:

 

      Děkujeme Ti, Otče náš, za neděli, za možnost být ve společném shromáždění a společně s bratry a sestrami se zamýšlet nad Tvým Slovem, společně hledat Tvou vůli.

      Děkujeme Ti, že patříme k Tvému úžasnému stvořitelskému dílu, že je můžeme vnímat, poznávat a prožívat - a při tom si uvědomovat, že naše poznání vždy je a zůstává jen částečné.  Děkujeme Ti, že pro jednoho každého z nás máš své poslání, že Ti na jednom každém z nás osobně záleží. Děkujeme Ti za dar svobodné vůle a vyznáváme, že jej často špatně využíváme, že se neptáme na Tvou vůli, že se často nestavíme nekompromisně proti zlu, že se nesnažíme jednat ve prospěch celého stvoření. Prosíme Tě, veď nás, abychom byli s to rozlišovat mezi dobrem a zlem.

      Prosíme Tě za zvěstování evangelia. Prosíme, žehnej shromážděním Církve Kristovy, prosíme, bud svým svatým Duchem přítomen i zde mezi námi.

      Amen

 

1.čtení: 

Ef.6.10-17

10  A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.

11  Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.

12  Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

13  Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.

14  Stůjte tedy `opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti,

15  obuti k pohotové službě evangeliu pokoje´

16  a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.

17  Přijměte také `přílbu spasení´ a `meč Ducha, jímž je slovo Boží´.

 

   

2.čtení: 

Mt.26.41, Jk.4.7

(Mt.26.41)  Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."

(Jk.4.7)  Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.

 

 

Kázání:

Při různých příležitostech se setkáváme s otázkou "Věříš v Boha?" Zpravidla tato otázka nesměřuje k zjištění, zda dotazovaný má skutečnou víru, důvěru v Boha, nýbrž jen toho, zda věří v Boží existenci. Obdobné zploštění pojmů víra a věřit existovalo už v dobách apoštolských. Pavel často zdůrazňuje ospravedlnění vírou: Víme, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona nebude nikdo ospravedlněn. (Gal.2.16). Avšak už tehdy docházelo k neporozumění, k vyprázdnění pojmu víra, před nímž varuje apoštol Jakub: Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? (Jk.2.19,20). Český ekumenický překlad zachovává rozdílnost řeckých slov DAIMON a DIABOLOS tak, že je překládá démon, resp. ďábel. Jiné překlady Písma, jako náš kralický překlad či anglický překlad krále Jakuba, tuto rozdílnost smazávají. Abychom nezacházeli do přílišných podrobností, o něž v kázání nejde, nebudeme teď k rozdílu řeckých slov DAIMON a DIABOLOS přihlížet.

      Některé průzkumy religiozity kromě otázky na víru v Boha – tedy v Boží existenci – kladou i otázky zjišťující víru v existenci ďábla či satana. Zde bývá počet kladných odpovědí výrazně nižší, což nepřekvapuje. Mezi křesťany se setkáváme s různými promyšlenými a o Písmo se opírajícími odpověďmi na tuto otázku. Pro některé charismaticky orientované skupiny křesťanů je charakteristické velmi konkrétní, masivní chápání ďábla a démonů. Naproti tomu třeba v Anglii vzniklá misijní společnost Christadelphians, biblickým fundamentalismem srovnatelná s charismatickými skupinami, ve svých zásadách zřetelně reálnou existenci ďábla odmítá a hovoří o něm jako o nedostatku dobra, jako o projevu hříchu, který je v nás, lidech.

      Nedlouho po zrušení censury vyšel v českém překladu román Franka Peretiho "Střetnutí". Jeho děj začíná líčením těžké, dusné atmosféry, která zavládla mezi obyvateli jednoho menšího města. Velmi silně byl zasažen i život dvou sborů křesťanských církví. Čtenář sleduje tamní dění zároveň s jeho vysvětlováním jako boje démonů s anděly. Na úrovni románu činí tento pohled do zákulisí pochopitelným dění, které by se jinak jevilo jako naprosto nepochopitelné. Přílišná konkrétnost mimozemských bytostí a jejich rozmístění v prostoru a čase naznačují, že líčení knihy je třeba přijímat jako alegorii. Nicméně čtenář je veden k tomu, aby si uvědomil souvislost různých zdánlivě nezávislých projevů zla.

      Jako biblický základ dnešního kázání jsme četli dva verše z Nového zákona. Oba varují před pokušením a následným pádem. Apoštol Jakub při tom otevřeně hovoří o ďáblu, Pán Ježíš nikoli. Můžeme si tedy klást otázku, zda ďábel reálně existuje, či zda je to jen alegorický obrat pro nedostatek dobra, pro projevy hříchu, který je v nás, lidech.

Kazatel, který by byl nekritickým zastáncem moderních komunikačních metod, by asi na tomto místě dal hlasovat, kdo věří v reálnou existenci ďábla a kdo nikoli. Mně však tato forma komunikace blízká není, a tak budu pokračovat v monologu, poněkud ovlivněném tím, co jsem studoval. Dovolím si použít fyzikální ilustraci. Možná jste ji už někdo ode mne slyšeli, ale myslím, že může být užitečná. Pokusím se vyjádřit ji co nejsrozumitelněji, a proto se omlouvám všem vám, pro něž jde o známou věc, a uslyšíte ji navíc v příliš zjednodušeném podání.

      Elektrický proud ve vodičích – třeba v kovových drátech – je zprostředkován pohybem záporně nabitých částic – elektronů. V kovech jsou četné volné elektrony, které nejsou vázány v krystalové mřížce. Ty se snadno pohybují, a proto jsou kovy dobrým vodiči elektrického proudu. Elektronika posledního půlstoletí je založena na používání polovodičů. V čistých polovodičích mají částice své pevné uspořádání, a proto čisté polovodiče vedou elektrický proud poměrně špatně. To se však změní, je-li do čistého polovodiče přidána určitá příměs, která naruší pravidelné uspořádání částic. Některé příměsi způsobí, že oproti základnímu uspořádání budou určité elektrony přebývat – ty se pak mohou volně pohybovat a umožní vedení elektrického proudu. Jiné příměsi znamenají, že do pravidleného uspořádání místy elektrony chybějí – ve struktuře jsou po nich díry. Pomocí přeskoků elektronů do děr může být veden elektrický proud. Představme si, že elektrony přeskakují zprava doleva – bude to vypadat, jako že se díry pohybují zleva doprava. A protože jsou elektrony nabité záporně, chová se díra – cosi zcela abstraktního – jako by to byla částice s nábojem opačným než má elektron (pohybuje se na opačnou stranu), tedy s kladným. Toto chování díry – mezery, něčeho, co materiálně neexistuje – jako konkrétní částice, se projevuje i v složitějších situacích, než je prosté vedení elektrického proudu. Pro fyzika je díra mezera, chybějící elektron, projev nedostatku elektronů ve struktuře, pro inženýra elektronika je však něčím skutečným, s čím počítá jako s kladně nabitou částicí. Na pomezí fyziky polovodičů a elektroniky se tedy setkáváme s něčím, co z jednoho pohledu vlastně neexistuje, z druhého pohledu je to však něco, co se projevuje jako reálně existující objekt.

      Na filozoficko-teologické úrovni lze uvažovat, jak to s existencí ďábla – satana a démonů – nečistých duchů je. Zřejmě lze docházet k různým odpovědím, jak o tom názorová rozdílnost mezi křesťany svědčí. A všechny ty různé odpovědi mohou být oprávněné. Nalezení vyčerpávající odpovědi leží mimo naše lidské schopnosti. Po pravdě řečeno, když jsem teď o elektronu hovořil jako o částici, tak jsem hodně zjednodušoval. My umíme popsat různé vlastnosti elektronu, avšak neumíme všeobecně uspokojivě vyjádřit, co elektron je. A to se pohybujeme v hmotném světě! Tím spíše si musíme uvědomit, že skutečnosti ležící mimo hmotný svět, mimo svět našich smyslových zkušeností, nám mohou zůstat nepochopitelnými.

      Důležité je, že Písmo sv. nám ukazuje cestu. K tomu patří i důrazná výzva k bdělosti, ať již vyjádřená prostými slovy Pána Ježíše v Getsemane, či pomocí pojmů nám dnes poněkud vzdálených, jak to činí apoštolé Pavel a Jakub. Pavlova výzva, kterou jsme četli v epištole do Efezu, používá bojovou terminologii. Boj vyžaduje maximální osobní nasazení. Vyžaduje celého člověka: jeho rozum, cit, sílu, vůli. K takovému nasazení apoštol Pavel vybízí. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům (Ef.6.11).

      K úzké cestě za Kristem patří bdělost, stálá připravenost postavit se proti zlu. Cesta víry není cestou odpočívání a nicnedělání, nýbrž cestou aktivity. Apoštol Pavel v prvním listě svému milému žáku a spolupracovníku Timoteovi píše: To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře. Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky (1.Tm.1.18,19,6.11b,12). Onen cíl – dosažení věčného života -  se netýká jen vzdáleného časového horizontu. Biblická věčnost prostupuje časností. V boji víry, v boji proti zlu, ve věrnosti Kristu vstupuje království Boží na naši zem.

      Zlo na světě existuje. Písmo jasně svědčí o jeho časové omezenosti. Pán Ježíš Kristus je vítěz nad zlem. On nás zve na svou úzkou cestu – cestu víry, lásky a naděje. Jít Jeho cestou – to znamená bdít, nenechávat se pokušitelem svést, umět se rozhodně postavit proti zlu. Není třeba zlo chápat, není třeba mít a zastávat tu nebo onu filozofickou či teologickou koncepci zla. Je třeba podřídit se Bohu a vzepřít se ďáblu, vzepřít se zlu. Je třeba bdít a modlit se.

      Pán Ježíš Kristus během svého života mezi lidmi projevoval vždy lásku k lidem – k hříšným lidem, ale nikdy netoleroval hřích a zlo. Nekompromisní postoj vůči zlu, vůči hříchu patří k životu Kristových učedníků, patří k plnému lidskému životu, životu v Boží blízkosti, životu k Božímu obrazu. Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil (Gn.1.27). V Pánu Ježíši Kristu se člověku, zasaženému hříchem, brána tohoto lidství znovu otvírá.

Modlitba:

 Děkujeme Ti, Otče náš, že nám dáváš svobodnou vůli, že nám dáváš prostor pro rozhodování, že nás vedeš k ostražitosti vůči zlu. Děkujeme Ti, že se můžeme k Tobě modlit, že můžeme k Tobě přicházet s problémy a bolestmi svými i našich bližních, že můžeme před Tvou tváří myslet na celé Tvé stvoření a náš vztah k němu. Prosíme Tě, uč nás sdílet své dary s druhými lidmi, uč nás se vším zacházet tak, aby to bylo pro dobro celého stvoření.

      Prosíme Tě za druhé lidi, za naše bližní před Tvou tváří, ať žijí blízko či daleko, ať je jejich kultura té naší blízká či vzdálená. Prosíme Tě za ty, jimž se nedostává základních potřeb: vody, potravy, přístřeší, oblečení, - lásky a zájmu druhých, lidské svobody a důstojnosti. Prosíme Tě za naše sestry a bratry v Kristu, kteří pro svou víru trpí.

      Prosíme Tě za nemocné, za zarmoucené, za ty, kdo mají velkou starost o někoho blízkého. Prosíme Tě, veď nás k prožívání sounáležitosti s celým stvořením a k tomu odpovídajícímu jednání. Prosíme, žehnej všem dobrým snahám.

      Prosíme Tě za šíření evangelia - radostné zvěsti o Kristu, který je tou pravou cestou, i pravdou, i životem. Jeho slovy k Tobě voláme:

      Otče náš....

 

 

Poslání a požehnání:

Gal.6.9,10,18

9  V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.

10  A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.

18  Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi, bratří. Amen.

 

kalendář

  Nejbližší akce:

29.3. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva