kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Debora

Ž 119,105-112; Sd 4

Lenka Ridzoňová

Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude,

kam půjdeš (Joz 1,9)

Píseň: 443 Přijď, králi, věčný náš

Modlitba:

Pane Bože, stvořiteli světa, králi věčnosti,

zpíváme o tvé moci, chválíme tě za tvou dobrotu, věříme, že svět se ti nevymkne z rukou. Mnohé

naše jistoty se ukazují jako nejisté, nemoudří a do sebe zahledění se snaží manipulovat pravdou,

soucit a lidskost je často brána jako projev slabosti nebo naivity... Buď, prosíme, s námi.

Chceme žít jako křesťané i v těch obyčejných situacích, ve všedních dnech. Někdy nám to moc

nejde. Odpusť nám – lenost, sobectví, ledabylost. I proto jsme tady, abys nás ukotvil k sobě. O to

prosíme.

Prosíme, ať jsme vnímaví k tvému hlasu, k tvým vzkazům. O rosu požehnání prosíme.

Duchu milosti, osvěžuj, probouzej z ospalosti, buď v nás, prosvětluj svět.

Dnes i jednou na věčnosti bychom chtěli radostně zpívat haleluja. Amen.

1.čtení:  Žalm 119,105-112

105Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

106Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů.

107Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život.

108Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům.

109Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon.

110Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil.

111Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce.

112V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.

 

Píseň: 694 V království Božím místa dost   

2.čtení: 

Sd 4

1Po Ehúdově smrti se Izraelci dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.

2I vydal je Hospodin napospas Jabínovi, králi kenaanskému, který kraloval v Chasóru. Velitelem jeho vojska byl Sísera; ten sídlil v Charóšetu pronárodů.

3I úpěli Izraelci k Hospodinu, protože Jabín měl devět set železných vozů a po dvacet let Izraelce krutě utlačoval.

4Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debóra, žena Lapidótova.

5Sedávala pod Debóřinou palmou mezi Rámou a Bét-elem v Efrajimském pohoří a Izraelci za ní přicházeli, aby je soudila.

6Ta poslala pro Báraka, syna Abínoamova, z neftalíjské Kedeše, a naléhala na něho: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: ‚Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalíovců a Zabulónovců.

7Já k tobě přivedu k potoku Kíšonu velitele Jabínova vojska Síseru i jeho vozbu a jeho hlučící dav a dám ti jej do rukou.‘“

8Bárak jí odpověděl: „Půjdeš-li se mnou, půjdu, nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu.“

9Řekla: „Určitě s tebou půjdu, avšak na cestě, kterou půjdeš, se neproslavíš, Hospodin totiž vydá Síseru do rukou ženy.“ I vstala Debóra a vypravila se s Bárakem do Kedeše.

10Bárak svolal do Kedeše Zabulóna i Neftalího; táhlo za ním deset tisíc mužů, i Debóra táhla s ním.

11A Kénijec Cheber se odloučil od Kajina, od potomků Chóbaba, tchána Mojžíšova, a přemístil svůj stan k božišti v Saanajimu u Kedeše.

12Když ohlásili Síserovi, že Bárak, syn Abínoamův, vystoupil na horu Tábor,

13svolal celou svou vozbu, devět set železných vozů, i všechen lid, který měl v pohotovosti, z Charóšetu pronárodů k potoku Kíšonu.

14Debóra vyzvala Báraka: „Připrav se, toto je den, kdy ti Hospodin vydal Síseru do rukou. Hospodin sám vytáhl před tebou.“ I sestoupil Bárak z hory Táboru a za ním deset tisíc mužů.

15Hospodin ostřím meče uvedl ve zmatek Síseru a všechnu jeho vozbu a celý tábor před Bárakem. Sísera seskočil z vozu a prchal pěšky.

16Bárak pronásledoval vozbu a tábor až k Charóšetu pronárodů. Celý Síserův tábor padl ostřím meče, nezůstal ani jediný.

17Sísera prchal pěšky ke stanu Jáely, ženy Kénijce Chebera, neboť mezi chasórským králem Jabínem a domem Kénijce Chebera byl mír.

18Jáel vyšla Síserovi vstříc a zvala jej: „Uchyl se, můj pane, uchyl se ke mně, neboj se!“ Uchýlil se k ní do stanu a ona ho přikryla houní.

19Poprosil ji: „Dej mi prosím napít trochu vody, mám žízeň.“ Otevřela měch s mlékem, dala mu napít a přikryla ho.

20Nato ji požádal: „Stůj u vchodu do stanu, a kdyby někdo přišel a ptal se tě: ‚Je zde někdo?‘ odpověz: ‚Není.‘“

21I uchopila Jáel, žena Cheberova, stanový kolík, vzala do ruky kladivo, přikradla se k němu a vrazila mu stanový kolík do spánku, že pronikl až do země. On totiž tvrdě spal, protože byl unaven. Tak zemřel.

22A tu, když Bárak pronásledoval Síseru, vyběhla mu Jáel vstříc a volala na něho: „Pojď, ukážu ti muže, kterého hledáš.“ Vstoupil k ní, a hle, Sísera leží mrtev a v jeho spánku vězí stanový kolík.

23Onoho dne pokořil Bůh kenaanského krále Jabína před syny Izraele.

24Ruka Izraelců začala postupně tvrdě doléhat na kenaanského krále Jabína, až i Jabína, krále kenaanského, zničili.

 

Kázání:

Kdesi vzadu v hlavě mám zasutou vzpomínku z dětství. Někdo nás vzal na návštěvu

k jednomu starému pánovi. Žil kus od vesnice na samotě, kolem les a louka, myslím, že kvetly

kopretiny. Starý pán nás usadil ve světnici, postavil před nás hluboké talíře a polévkové lžíce. Pak

vzal do ruky sklenici tekutého medu a ten na talíře nalil. Jezte. Měli jste někdy před sebou med na

talíři jako polévku? Já jsem to nikdy předtím ani potom nezažila. Obraz nečekané až nepatřičné

hojnosti (spojený také s nečekanou štědrostí hostitele). Co symbolizuje med?

Když se Izraelci vracejí z otroctví v Egyptě do zaslíbené země, mluví se o ní jako o zemi

oplývající mlékem a medem. Obraz hojnosti, života v dostatku, obraz ráje na zemi. Med se získával

od divokých včel, které byly v dutinách stromů nebo ve skalách (v Egyptě zmínky o chovu včel už

2400 před K., ale v Izraeli se včelařství pravděpodobně rozšířilo až později; i když náznak: Iz

7,18;). Včely získávají med bez styku se zemí, biblicky je to odkaz k milostivému létu (sklízení

toho, co vyroste samo), medem a kobylkami (tím, co vyroste samo) se živí například Jan Křtitel. Já

se dnes tím "medovým začátkem" dostávám k další biblické ženě - Deboře. Začnu u jejího jména:

to jméno totiž znamená včela.

Možná znáte hebrejské slovo dábár - to znamená "slovo". Debora je tedy ženou slova.

Profesor Heller o tom zaníceně vyprávěl, že Debora jako by si stále bzučela slovo. Opakuje si Boží

zákon stejně pilně jako když včela celý den létá z květu na květ a snáší sladkou šťávu. (Potichu

začali lidé číst až někdy ve 3. nebo 4. století po Kristu, předtím bylo jasné, že slovo je spojeno s

mluvením nahlas.) Debora je člověk, který stále bzučí Boží slovo - Boží slovo zná, je jím prodchnut

a prosvětlen celý její den, život, to co dělá, jak myslí, co mluví, jak se rozhoduje. Zkrátka Debora

žije s Bohem. A když se vrátím k obrazu (symbolu) medu: to, jak (čím) Debora (nebo jakýkoli

člověk) žije, se odráží v tom, co produkuje, co z něj vychází. Zda je to (jako v případě Debory)

sladké, dobré jako med.

Debora žije s Bohem a s tím souvisí to, co Debora dělá, resp. kým je. Je prorokyní a

soudkyní. Jako prorokyně má vhled do Božích věcí, do toho, co chce Pán Bůh. A jako soudkyně bdí

nad pořádkem. Soudci ve SZ jsou ti, kdo uspořádávají věci podle Boží vůle. Možná to nejsou

nějaké nadpřirozené schopnosti proroků a soudců, ale jejich sepětí s Pánem Bohem právě tím, že si

často "bzučí Boží slovo", opakují Boží zákon... Kolikrát je to v Bibli připomínáno. Třeba ten

nejdelší Žalm je právě chválou Božího zákona a připomínkou jeho důležitosti pro život a

rozhodování, "světlem pro mé nohy je tvé slovo - kralicky: svíce nohám mým jest slovo tvé..."

(Žalm 119,105) Boží slovo mě vede.

O Deboře dále čteme, že je "žena Lapidótova". Pravděpodobně nejde o jméno jejího

manžela, ale opět o zvěstné označení. Lapidót je totiž pochodeň. Debora je jakousi pochodní nebo

ohnivou ženou. Podle Hellera má energii a švih. (Heller dokonce o Deboře říká, že je to asi

nejzářivější postava SZ.) Je něčím jako ohnivým sloupem, který vedl lid po poušti. Když se

schyluje k akci, Debora zavolá na pomoc Báraka. Debora vyzve, povzbudí (nebo vybudí) Báraka k

akci (to ostatně může být rolí ženy obecněji - povzbudit muže k akci).

Jméno Bárak znamená "blesk". Ale je to spíš blesk doutnající. Nechce se do ničeho vrhnout

bez Debory (jestli půjdeš ty, půjdu i já, když ne, tak ne). Blesk - to je něco, co přijde nečekaně,

shůry. Byl brán jako nějaké Boží znamení. Možná se tím jménem má připomenout právě to, že

vítězství nad nepřáteli bude věcí Božího zásahu.

Na scéně se objeví ještě jedna žena. Jáel. Pozve k sobě do stanu prchajícího kenaanského

vojevůdce Síseru, nabídne mu azyl - houni a mléko (a možná i něco dalšího - podle Talmudu ho i

sedmkrát svede; případně se útokem brání proti znásilnění). Spícího vojevůdce pak zabije stanovým

kolíkem (vděčně brutální scéna přibíjení hlavy do země - to si děti z nedělní školy určitě

zapamatují). V následující kapitole (Debořině písni) je pak Jáel opěvována jako požehnaná žena:

Požehnána buď nad jiné ženy Jáel, žena Kénijce Chebera, nad jiné ženy ve stanech buď

požehnána! 25 Požádal o vodu, poskytla mléko, v koflíku urozených podala smetanu. 26 Rukou

chopila stanový kolík, pravicí pádné kladivo, udeřila Síseru, roztříštila mu hlavu, probodla a

prorazila jeho spánky. 27 Klesl jí k nohám, padl, zůstal ležet, k nohám jí klesl, padl; tam klesl a

padl zabitý. 28 Síserova matka vyhlížela z okna, naříkala za okenní mříží: "Proč tak dlouho

nepřijíždí jeho vůz? Proč mešká hřmot jeho vozby?" (Sd 5,24-28)

Nemám ráda válečné filmy, z pohledu na krev mi je nedobře... Přichází mi na mysl verš:

Ženu statečnou kdo nalezne? (Př 31,10)... Možná se Jáel bála, ale strach překonala, nedala ho na

sobě znát, odvážně si pozvala do stanu cizího chlapa, zachovala chladnou hlavu a (chladnokrevně)

jednala. Debora o ní zpívá, že je požehnaná. Jáel vykonala špinavou práci za druhé a pro druhé.

Někdy je správným jednáním něco, co je hodně na hraně (vkusu, zákona, etiky). Jdeme do

rizika, nejspíš poneseme důsledky nebo nás bude tížit vina. I takovou podobu může mít nesení

kříže. Život pro druhé.

Ještě jedna "postava". Jakou roli hraje v dnešním příběhu Pán Bůh? Četli jsme že "lidé

konají, co je zlé v jeho očích" (4,2). Proto je Hospodin vydal napospas kenaanskému Jabínovi. Jabín

kraluje v Chasóru, má 900 železných vozů. Jeho vojsku vládne Sísera. Bible vidí tento útlak jako

trest za zlé jednání Izraelců, modloslužbu. Ale pohár přetekl, Hospodin přijde na pomoc.

Na scéně se objeví Debora. Skrze Deboru (vnímavou pro Boží slovo) Hospodin přikázal

Bárakovi, aby vytáhl na horu Tábor... dále čteme: Hospodin uvedl ve zmatek Síseru a všechnu jeho

vozbu a celý tábor.. (4,15) Hospodin je tady vykreslen jako válčící bůh. Ve starověkém Orientu je

obraz boha jako úspěšného válečníka vcelku rozšířený. My se s ním ztotožňujeme jen těžko. Po

prozaickém popisu Sd 4 (kde je Hospodin vykreslen jako válečník) ale následuje kapitola poetická,

oslavná Debořina píseň (píseň podobná například té, kterou zpívala Mojžíšova sestra Mirjam, když

se Izraelci zázračně dostali přes moře a egyptské vojsko utonulo v moři). Tato Debořina píseň vrhá

na tento obraz boha - válečníka ještě jiný pohled: Debora v písni hledá význam událostí, které se

udály. Na rozdíl od popisu ve 4. kapitole ta píseň nechává nepřítele ničit přírodou, nikoli

Hospodinem: Přišli králové a bojovali, tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku, při Vodách

megidských, stříbra se však nezmocnili. 20 Z nebes bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých drah se

Síserou. 21 Potok Kíšon odplavil ty krále, potok prastarý, ten potok Kíšon. Jen je mocně pošlapej,

má duše! (5,19-21). Je to oslava Hospodina - stvořitele, který využívá tvorů k zamýšlenému

působení. Z nebes bojují hvězdy...

Poslední redakce knihy Soudců pochází z doby babylonského zajetí, v té době si Izraelci

potřebovali připomínat Boží vysvobození, bylo to zdrojem naděje, že ani to zajetí není konečná.

Jsou rádi, že věří v Boha mocného, mocnějšího než Babylón a jiní nepřátelé.

Debora a Jáel. Rozhodné, statečné, moudré. Debora (a možná i Jáel) formovaná Božím

slovem. --- Prosíme o podobnou víru a odvahu, Pane Bože. Prosíme, abychom se uměli v daných

chvílích správně rozhodovat. V malém i velkém. Amen.

Píseň: 667 Vítězi k poctě zpívejme

Poslání:

10 Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých. 11 Vysvoboď ty, kdo jsou

vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu? 12 Řekneš-li: "My jsme to

nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On

odplatí člověku podle jeho činů. 13 Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru

sladká. 14 Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje

nebude zmařena. (Př 24,10-14)

Požehnání:

Ať Pán požehná vaše ruce, aby byly citlivé,

aby mohly podržet bez toho, že by spoutávaly,

aby mohly dávat bez počítání,

aby měly sílu potěšit a požehnat.

Ať Pán požehná vaše oči, aby viděly potřebu,

aby nepřehlédly maličkosti, aby přes povrch viděly do hloubky,

aby se lidé pod vaším pohledem cítili dobře.

Ať Pán požehná vaše uši, aby slyšely Boží hlas,

aby byly citlivé pro hlas nouze,

aby byly zavřené pro hluk a kletby.

Ať Pán požehná vaše ústa, aby svědčila o Bohu,

aby z nich nevycházela slova, která zraňují a boří,

aby vyslovovala uzdravující slova,

aby zachovala tajemství.

Ať Pán požehná vaše srdce, aby bylo stánkem Božího Ducha,

aby dávalo teplo a útočiště, aby úplně odpouštělo,

aby se dokázalo dělit o radost i utrpení.

Ať dokážete být Bohu k dispozici.

Píseň: 419 Mocný Bože, při Kristovu

kalendář

  Nejbližší akce:

29.3. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva