kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30

https://cesnet.zoom.us/…230

Současně budeme vysílat bohoslužby také na youtube kanálu jarovského sboru: https://www.youtube.com/…4Lw

pořad bohoslužeb


Staršovstvo:

každé druhé pondělí v měsíci

Kavárnička:

středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
zde

Biblické hodiny pro děti:

on-line v pátek od 16 hodin
děti on-line

Konfirmační příprava
v pátek od 15 hodin
konfirmandi on-line
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:
mládež on-line

 

 




Ježíšův křest

Gn 8,6-12; Mt 3,13-17

Lenka Ridzoňová

10.1. 2021                             1. neděle po Zjevení

 

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Amen.

Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. (Izajáš 42,1-3)

 

Píseň: EZ 303 Jak za starých dávných let (píseň tříkrálová)

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Jak-za-star%C3%BDch-d%C3%A1vn%C3%BDch-let-K%C5%99enek.pdf

doprovod:

https://soundcloud.com/search?q=Jak%20za%20star%C3%BDch%20d%C3%A1vn%C3%BDch%20let

 

Modlitba:

Hospodine, náš Bože,

            ukaž se, zjev se nám! Dej se nám poznat jako Bůh, který má v ruce celý svět. Nechceme žít, jako by Boha nebylo... Dej se nám poznat jako Bůh náš, jako Bůh můj.

            Děkujeme, že se můžeme v neděli ráno zastavit. Ať už v kostele nebo doma, na židli, v posteli, u kuchyňského stolu, v práci… Děkujeme za neděli. Děkujeme za neděle, které jsou v poslední době tolik jiné, než jsme byli zvyklí, možná si o to vděčněji uvědomujeme tebe, Pane Bože, jako pevný, stálý bod, jistotu. Jsme tady, třeba unavení, nejistí, málo věřící, hledající, zavalení svými starostmi a bolestmi. Však víš… Jsi s námi, ujisti nás o tom.

            Děkujeme za lidi a svět kolem nás, děkujeme za krásu, za zimu, za sníh, děkujeme, že můžeme vnímat, být citliví.

            Jsme tady taky s našimi vinami a hříchy, s tím, jak jsme někomu ublížili nebo nepomohli, záviděli, jak jsme s tebou nepočítali, byli naštvaní na celý svět... Myslíme na to. Prosíme, odpusť. Pomoz nám být trochu lepší.

 

Čtení: Gn 8,6-12 (po potopě)

 

Píseň: 675 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/P%C5%99ij%C4%8F-ji%C5%BE-p%C5%99ij%C4%8F-Duchu-Stvo%C5%99iteli-M.-Rejchrt.pdf

doprovod:

https://soundcloud.com/search?q=P%C5%99ij%C4%8F%20ji%C5%BE%2C%20p%C5%99ij%C4%8F%20Duchu%20stvo%C5%99iteli

 

Pane, prosíme ztiš a utiš si nás, pomoz nám naslouchat a rozumět tvému slovu.

Text: Mt 3,13-17 (Ježíšův křest)

kázání:

Jaký je Bůh? A – působí nějak ve světě? Nezůstal náš svět bez Boha? Zlo, šero, tma se někdy šíří moc silně, Boha se snaží vytlačit do kouta, překrýt. Toužíme po zjevení. Epifanii. Bože, dej se nám poznat!

            Před několika lety jsem dělala v kostele předvánoční setkání dětí a rodičů (kostelových i nekostelových), povídali jsme si, co je to advent a Vánoce, zapálili jsme adventní věnec, vytvořili jsme z biblických postaviček vánoční scénu, zpívali vánoční koledy a písně, děti mohly položit dárek k jesličkám. Když jsme skončili, přišla jedna malá holčička a ptala se mě, jak vypadá Ježíšek. Já jsem (v naivitě evangelického faráře) měla na mysli to narozené dítě v jeslích, a tak jsem holčičce říkala, že vypadal jako každé narozené miminko – jestli má malého sourozence nebo ať se podívá na miminko v kočárku na ulici... Nějak ji to neuspokojilo. Chtěla vědět, jak vypadá ten Ježíšek, co nosí dárky.

            Přiznávám, že jsem farář a takovou základní věc – prostě nevím. Byla jsem vychována s tím, že dárky si dáváme my navzájem, protože máme radost, že Pán Bůh dal světu svého syna. Nebo jinak: slavíme s dárky Ježíšovy narozeniny. Zdrobnělina „Ježíšek“ mi taky není blízká. (Ale už i to beru na milost...)

            Ale s tou holčičkou mám/máme společné hledání Boha, jeho tváře.

            Dnes, první neděli po Zjevení, Epifanii, budeme přemýšlet, jak to bylo po Vánocích dál. Když už Ježíš nebyl tím malým děťátkem v jeslích, když Ježíšek vyrostl...

 

O Vánocích se Bůh stává člověkem. Je nám bližší, snad srozumitelnější. Narozené dítě dostává jméno Immanuel, Bůh s námi.

            Matoušovo vyprávění Ježíše opustí po jeho návratu z Egypta. Tam s ním jako malým utekli rodiče před běsnícím Herodesem. Když Herodes zemřel, rodina se vrátila zpátky a žila v Nazaretě.

Mezitím se nám v evangeliu představí Jan Křtitel. Pobývá na břehu Jordánu, žije asketicky, ohnivě káže o blížícím se soudu a o „tom přicházejícím po něm“, po Janovi. K Janovi přichází spousta lidí a nechávají se pokřtít.

            Proč? Lidem dochází, že je potřeba se změnit. Jinak to s nimi špatně dopadne. Neobstojí na soudu. Lidé si uvědomují své viny, tíží je.

            Jan lidi křtí. Křtí je vodou k pokání. Voda tě umyje, Pán Bůh odpouští tvoje hříchy. Až vyjdeš ven z vody, budeš jiný, čistý. Snaž se pak žít jinak. Jan říká: Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.

 

Tu se na břehu Jordánu objeví Ježíš. Jan se zdráhá. Já bych měl být pokřtěn od tebe, říká Ježíši.

Ten ale nesouhlasí. Má to tak být. Má se naplnit to, co Bůh žádá, co je spravedlivé.

            Jan už neprotestuje. Přijímá, respektuje, že Boží vůle, Boží plány jsou jiné než jeho.

            Ježíš vstoupí do vody. Do té stejné vody, kam vstupují přicházející hříšníci.

Jako by říkal: Patřím k vám. Jsem taky člověk. Neštítím se vás ani vašich hříchů. To budeme slyšet z evangelia ještě mnohokrát. Vždyť jméno Immanuel znamená Bůh s námi.

            Hned, jak Ježíš vystoupí z vody, otevírají se nebesa, na Ježíše se snese holubice a ozve se hlas: Toto je můj milovaný syn. Nikdo nemá zůstat na pochybách. Ten, který vstoupil do vody s ostatními hříšníky, patří k Bohu, je to jeho syn.

 

Voda je prostředkem očisty. Vodou se smyje špína, ve vodě se utopí hřích. Četli jsme z knihy Genesis o potopě za dnů Noe. Hospodin tenkrát viděl, jak se rozmohla zlovůle, a rozhodl se člověka smést z povrchu země. Jen spravedlivý Noe našel u Hospodina milost. Byla potopa...

            Když přestalo pršet, vody začaly opadávat. Noe chce zjistit, zda už je někde suchá zem, a tak vysílá nejprve krkavce a pak holubici. Napodruhé holubice přinese v zobáčku olivový lístek. Svítá naděje. Holubice je poslem dobré zprávy. Přichází čas obnovy země. Zlo se utopilo, na zemi raší nový život.

 

            Slova Jana Křtitele připomínají slova soudu před tím, než přišla potopa. Rozmáhá se zlo. Pán Bůh ale nechce, aby to tak zůstalo. Nechce, aby zlo mělo čím dál víc navrch. Proto tenkrát přišla potopa a svět byl očištěn. Drasticky. Po potopě se na nebi objevila duha a Hospodin slíbil, že už nikdy takovou zkázu způsobit nechce. (Duha je Boží úsměv.)

            Jenže zlo ze světa nevymizelo. Je to životaschopná obluda s chapadly, rozlézá se, zabírá prostor, ničí... Zlí lidé mají moc a sílu. Zlí lidé se snaží ovládat široké okolí šířením strachu. Zpráv o tom jsou plné noviny. Zlo se snaží usurpovat i prostor v každém z nás, donutit nás být jeho služebníkem. Nebo aspoň rukojmím.

            Jan Křtitel vidí rozmáhající se zlo a volá k pokání. Odvraťte se od zlého, vzepřete se mu a na soudu nepropadnete záhubě.

 

Jan Křtitel byl poslem blízkého konce. Sekera už je na kořeni stromu... Nevíme, jak si představoval ten konec ani jak si představoval mesiáše. Dost možná Ježíš nezapadal do jeho představ. Taky se – později, když je ve vězení – nechá Jan ptát, jestli Ježíš je ten pravý. (Je otázka, jak by Ježíš zapadal do našich představ dnes...)

            Bůh poslal Ježíše, svého syna, do světa. Do světa takového, jaký byl. Svět nepřijal Mariino dítě s otevřenou náručí, nenašlo se pro ně místo v hotelu ani porodnici. Od začátku je Ježíš konfrontován s nevlídným světem, hned po narození mu usilují o život. Ježíš se ale od světa zla nedistancuje, s hříšnými lidmi dokonce leze do stejné řeky. Když vychází ven z vody, otvírá se nebe.

            Ježíšův příchod je příchod z nebe, je otevřením nebe. S Ježíšem se na svět dostává Boží království. Jan byl prorokem soudu, ale přišel Ježíš, který bude odpouštět hříchy, uzdravovat, mluvit o Boží lásce. Jeho, Ježíšovo, působení je při křtu předznamenáno letem holubice. Tiše, neokázale. Mávnutí křídly, pohlazení. (Duha – příslib nebe (Boha) nakloněného k člověku; Vánoce – v nebi je díra, nebe je otevřené, plno andělů.…)

 

            O Vánocích jsme viděli malého Ježíše (Ježíška, chcete-li) v jeslích jako bezbranné dítě. Teď už je dospělý. Jasně vyjadřuje svou/Boží vůli – chce být od Jana pokřtěn. Ale ta bezbrannost dítěte mu v něčem zůstává. Nebude se prosazovat silou.

            Ve světě zla a strachu nás Bůh chce pohladit, utěšit, dát naději. Nejste sami. I kvůli vám se otevírá nebe. I vy jste/budete křtěni do jména Božího. Vkládáni křtem do Boží náruče, péče, milosti.

            Janovi jde o to, aby člověk obstál na soudu. Ježíš přichází s nadějí už pro tento svět a tento život. Už teď, tady může probleskovat Boží království, už teď se otevírá nebe a světlo milosti zahání zlo a tmu.

            Pane Bože, věříme, že nebe je otevřené. Slyšíš naše volání a modlitby, přicházíš otevřeným nebem na pomoc. Věříme, že svět není bez Boha. Děkujeme.

 

            Píseň: Svítá 375 Volný jsem

nahrávka (Berani):

https://soundcloud.com/search?q=Voln%C3%BD%20jsem

 

            Ohlášky

            Přímluvná modlitba, Otče náš

 

            Poslání: Heslo Jednoty bratrské pro letošní rok: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec. (Lk 6,36)

 

            Požehnání: Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země. (Gn 8,22)

 

            Píseň: 452 Za dar Slova, Bože milý

(na biblické hodině jsme mluvili o tom, co člověku pomáhá nesejít z dobré cesty – třeba je to taky Boží slovo – díky za ně)

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Za-dar-slova-Bo%C5%BEe-mil%C3%BD-Borntjanskij-Moln%C3%A1r.pdf

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=Za%20dar%20Slova%2C%20Bo%C5%BEe%20mil%C3%BD

 

 

 

 

 

kalendář

Ve středu od 6:45 do 7:20 pokračujeme s ranními modlitbami on-line na této adrese: https://meet.google.com/uci-vfqr-zwj

Můžete se připojit třeba jen na část uvedeného času.