kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Od 17.5. obnoveny bohoslužby,
další setkání se zatím nekonají

Marie Magdalena

 

Mk 5,1-20 ; J 20,11-18

Lenka Ridzoňová

12. července 2020, 5. neděle po Trojici

Introit: Poutní píseň. Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby….Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru. (Žalm 130,1-6)

Píseň: Žalm 130 Můj Pane, z hlubin volám

Modlitba:

Pane Bože,

zažíváme někdy výšiny radosti, štěstí, krásy, lásky. Děkujeme. Je nám dobře a máme se na co těšit.

Děkujeme. Něco se nám podařilo. Zažili jsme uzdravení, vyšlo slunce, překonali jsme krizi. Byli na

hezké dovolené. Děkujeme. Za víru a naději děkujeme.

Někdy nebo pro někoho je to jinak... Když tápeme ve tmě a úzkosti. Když nás znehybňuje slabost a strach. Když ubíjí jednotvárnost. Když jsme nemocní. Buď s námi. Vdechni život. Posiluj víru, dej

naději.

Odpusť - viny, nedůvěru.

Požehnej dnešní den i bohoslužby. Amen.

Čtení: Mk 5,1-20 - Uzdravení posedlého v Gerase

1Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.

2Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem.

3Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.

4Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.

5A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.

6Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem

7a hrozně křičel: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!“

8Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“

9A zeptal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Mé jméno je ‚Legie‘, poněvadž je nás mnoho.“

10A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.

11Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů.

12Ti zlí duchové ho prosili: „Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!“

13On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce.

14Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.

15Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se.

16Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.

17Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin.

18Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním.

19Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“

20Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.

 

 

Píseň: 622 Zůstaň s námi, Pane, když se stmívá

Text: Jan 20,11-18 (Zjevení Marii Magdalské)

11Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu

12a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.

13Otázali se Marie: „Proč pláčeš? “ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“

14Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.

15Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“

16Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená ‚Mistře‘.

17Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

18Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“

 

 

Kázání:

Nový zákon je v tom ještě horší než staré rodokmeny. Víc než každá druhá žena se jmenuje Marie.

Kdo se v tom má vyznat? Příjmení lidé ještě nemají. Naštěstí aspoň občas narazíme na nějaké

upřesnění - "ta, co z ní Ježíš vyhnal sedm démonů".

Dnes bude řeč o Marii. Té z Magdaly, abychom to upřesnili.

Až pozdější tradice ji spojují s ženou hříšnicí, která Ježíšovi v domě farizeově pomazala nohy.

Snad i ta žena přistižená při cizoložství, kterou nakonec neodsoudil ani Ježíš, byla Marie Magdalská...

A možná je to ta stejná Marie, která má sestru Martu a bratra Lazara.

Výslovně je pojmenována Marie z Magdaly ve třech situacích:

Je jmenována mezi bohatými ženami, které doprovázely a sponzorovaly Ježíše. Zde je právě u

Marie z Magdaly ono upřesnění - "to je ta, z které Ježíš vyhnal 7 démonů." (to pak i u Mk)

Dále je Marie z Magdaly jmenována mezi ženami, které stojí pod Ježíšovým křížem.

A v neděli (velikonoční) nad ránem přichází ke hrobu. U Jana je zde dokonce ženou jedinou,

která ke hrobu přijde.

Evangelium je dobrá zpráva. Mk 1,1: Počátek evangelia Ježíše Krista. Dobrá zpráva Ježíše

Krista, dobrá zpráva o Ježíši Kristu. On je hlavní postavou. Evangelium je zpráva o tom, že Bůh

přichází na svět, blíž, k člověku, k nám. Zpívá se v jedné písni: Bůh už není v dálce, Kristus žije tady.

V evangeliích čteme o tom, jak bylo pro různé lidi setkání s Ježíšem důležité, zásadní. (Třeba ten

posedlý v Gerase...) O některých setkáních se dovíme jen málo, o mnoha samozřejmě nevíme nic.

Dnes se soustředíme na setkávání Ježíše s Marií Magdalskou.

Od evangelisty Lukáše se dovídáme, že kolem Ježíše je nejen dvanáct učedníků, ale

doprovázejí ho také ženy, které uzdravil. Jakoby (aspoň pro někoho) bylo začátkem učednictví,

následování a vůbec vztahu k Ježíši uzdravení. O Marii Magdalské čteme, že z ní vyhnal sedm

démonů. Nevíme, jakých démonů, jak se projevovali, jak vypadalo působení démona... (němota?

slepota? záchvaty? něco, jako u toho člověka, co žil v hrobech?)

Vyhnání démonů je osvobození člověka. Očištěný, uzdravený, vzkříšený člověk je osvobozen

k něčemu, co předtím nemohl. Uzdravená Petrova tchyně jde a začne Ježíše a jeho učedníky

obsluhovat, uzdravený v Gerase šel zvěstovat Ježíše své rodině, uzdravená Marie z Magdaly se přidá k Ježíšovým učednicím, které Ježíše a možná i jeho učedníky-muže doprovázejí, sponzorují,

podporují, starají se o ně. Jak moc se tím vyhnáním démonů změnil její život? Sedm démonů – číslo plnosti, posedlost totální. Pravděpodobně nyní nastala totální změna.

Bible bude o Marii z Magdaly dlouho mlčet. Až později tradice ztotožní s Marií Magdalskou

některé ženy, které se k Ježíšovi hodně přiblížily. Komu je hodně odpuštěno, ten hodně miluje. Kdo byl osvobozen od sedmi démonů, už na setkání s Ježíšem určitě nezapomene. Marie Magdalská stojí s dalšími ženami pod Ježíšovým křížem. A za dva dny přichází ke hrobu. Pomazat mrtvé tělo...

Podle Janova evangelia přichází ke hrobu Marie z Magdaly jako jediná. Uvidí, že hrob je

otevřený, kámen odvalený, běží to říct učedníkům. Petr a ten druhý (asi Jan) dobíhají ke hrobu... Pak zas běží zpátky říct to ostatním. Marie ale stojí před hrobem a pláče. Nahlédne dovnitř a vidí dva anděly. Proč pláčeš?

Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili. Ježíš byl Mariin Pán. On ji osvobodil od

démonů, jemu uvěřila, svěřila se mu do rukou, následovala ho, milovala. Možná všelijak se potácela životem, zmítaná démony kdovíčeho, posedlá závislostmi, ztracená, možná bez pána, bez zázemí, bez muže, bez rodiny, bez domova, bez lásky, žijící kdoví z čeho, možná prostitutka (můžeme se jen domnívat, co znamená, že někdo je v moci sedmi démonů). Tato žena byla od démonů osvobozena a našla Pána. Pevný bod, stabilitu, její život dostal směr, smysl. Někdo ji považuje za člověka, má ji rád.

Křížem to ale skončilo. Teď jen poslední službu vděčnosti. Pomazat mrtvé tělo. Aspoň.

Proč pláčeš? Koho hledáš? slyší znovu.

Ptají se nás lidé, proč pláčeme... Ptá se nás Bůh, proč pláčeme. Neřekne "neplač" nebo

dokonce "nesmíš plakat". Ale vyzve: Řekni to, stěžuj si, protestuj. (A pro nás, kdo víme, že to říká

Marii Ježíš, je to výzva k modlitbě. Řekni v modlitbě, proč pláčeš. Už pláč je modlitbou, neboj se

pokračovat...)

Hledám mrtvého Ježíše, odpoví Marie.

Marie! osloví Ježíš Marii jménem. Až to oslovení jménem, oslovení osobní jí otevřelo oči. To

je vrcholem. Ježíš byl kdysi jediný, kdo dokázal Marii uzdravit od démonů, nyní až on je schopen ji

utěšit. Démon smrti a zoufalství je vyhnán.

Rabbuni! Mistře! Už tě poznávám. Svět dostává barvy. I když tomu ještě moc nerozumím (a

asi rozumět nebudu).

Marie chce Ježíše obejmout, sáhnout si na něj. Jak už jsme zmiňovali, podle jedné z tradic je

Marie Magdalská onou ženou, která Ježíšovi v domě farizeově umývala nohy slzami a mazala vonnou mastí. Teď by se zase chtěla dotknout. Obejmout.

Sami bychom také možná chtěli Boha nějak víc držet, mít v ruce, rozumět mu. Kdyby byl

nějak uchopitelnější... Ale Ježíš Marii zadrží. Nedotýkej se mne. Dosud jsem nevystoupil k Otci. Tvá víra, tvůj Bůh nebude uchopitelný. Smíš plakat, prosit, stěžovat si, radovat se, mít ráda, smíš vyprávět, ale nedotýkat se, nemanipulovat. Jsem s tebou, budu s tebou (jsem, který jsem), ale svým způsobem.

Zase o něco víc se Marie učí víře. Bůh bude neviditelný, ale bude s ní.

Marie Magdalská není unyle bezbarvá postava. Nejdříve posedlá (soužená, ovládaná) sedmi

démony, pak žena učednice, doprovázející Ježíše, pak jedna z těch, které zůstanou i v největší bolesti (kde jsou pravděpodobně kromě vojáků jen ženy). Nyní se tato Marie dívá na svět a na Boha skrz slzy.

První člověk na zemi, který viděl Ježíše po jeho zmrtvýchvstání (tato Marie), ho viděl přes slzy.

Blaze těm, kdo pláčou... říkal Ježíš. Neříkal, že už nebudete plakat. To čteme až ve Zjevení

Janově a popisuje se Boží království v jeho plnosti. Pro náš čas platí Ježíšovo: Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Podobně jako Marie se někdy díváme se na svět skrz slzy, snaží se nás ovládnout různí démoni, ale ten, kdo sám poznal bolest, kdo volal Bože můj, proč jsi mě opustil, je v tom těžkém s námi. Zná nás jménem. Osvobozuje od démonů.

Pane Bože, oslovuj nás. Osobně. Když je nám dobře, i když nám je těžko, když nás

znehybňuje strach. Amen.

Píseň: Svítá 324 Šly zrána ke hrobu

Ohlášky

Píseň: 539 Má Pán Ježíš, má mě rád

Přímluvná modlitba, Otče náš

Poslání: Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho

vykoupení, on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí. (Žalm 130,7-8)

Požehnání: Pán Ježíš říká: Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V

domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám

připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy

byli, kde jsem já. (Jan 14,1-3)

Píseň: 649 V tobě je radost

kalendář

  Nejbližší akce:

2.8. - 8.8. tábor pro děti - Strměchy

5.8. chleby pro bezdomovce

20.9. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva

28.9. vaření pro bezdomovce

4.10. Instalace Lenky Ridzoňové