kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Němý advent

Ž 84; Lk 1,5-25

Lenka Ridzoňová

Napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko. (Lk 21,28)

Píseň: 273 Zvedněte brány

Modlitba:

Pane Bože,

už hoří dvě adventní svíčky, světla do tmy přibývá. Jsme rádi. Chceme světlu od tebe nastavit tvář,

oči, srdce, sebe sama, své myšlenky, vztahy a tužby.

Jsme rádi, že můžeme být v tvém příbytku, v kostele. Je tady pro nás místo. Místo mezi

lidmi, které známe a máme rádi, a věříme, že je pro nás místo také u tebe. Děkujeme ti za to.

Otevíráme se tvému slovu, tvému Duchu, vedení. Chceme se nechat překvapit. Změnit. Nechceme

být plní jen sami sebe.

Je advent. Prosíme, přijď. Udělej si svůj příbytek taky trochu v nás.

Prosíme, navštiv všechny, kdo jsou smutní, sami, nemocní. Kdo nemohli přijít.

Prosíme, přicházej do světa, potřebujeme tě. Tady u nás i jinde. Je hodně tmy. Amen.

Čtení: Žalm

1.čtení:  Ž 84

1Pro předního zpěváka. Podle gatského způsobu. Pro Kórachovce, žalm.

2Jak jsou milé tvé příbytky, Hospodine zástupů!

3Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!

4Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože!

5Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit.

6Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť.

7Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním.

8Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu.

9Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože!

10Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout.

11Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde ; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti,

12vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně.

13Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!

 

  Píseň: 625 Jak příjemné, můj Pane

2.čtení:  Lk 1,5-25

5Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.

6Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.

7Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.

8Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,

9připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.

10Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.

11Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.

12Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.

13Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.

14Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.

15Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.

16A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;

17sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“

18Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“

19Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.

20Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“

21Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.

22Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.

23Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.

24Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:

25„Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“

 

Kázání:

Představte si: přijdete do kostela, sednete si na židli, pozdravíte souseda, otevřete zpěvník... čekáte,

že přijde farář – a dlouho nic. Co budete dělat? Co dělali ti lidé na nádvoří jeruzalémského chrámu?

Modlili se. A když Zachariáš dlouho nešel, divili se. Pak přišel – a byl němý.

Je advent, adventní písně jsou zpěvné, konají se různé adventní koncerty.

Zachriáš byl ale v adventu němý. Dřív jsem si myslela, že byl němotou potrestaný za svou

malou víru. Ale možná to nebyl trest. Třeba to byla šance. Zachariáši, ještě potřebuješ čas, abys

věcem porozuměl, abys přijal změnu, abys uvěřil. Teď nebudeš sám druhým něco vykládat, ale máš

čas si věci srovnat.

Možná byl Zachariáš němý i vůči Pánu Bohu. (Před časem mě překvapila jedna stará paní,

které se po mrtvici špatně mluvilo. Říkala mi, že se nemůže modlit, že jí chybí slova) U Zachriáše

to jistě nebyla doba odloučení od Boha. Vždyť blízko něj (v břiše jeho manželky) rostlo dítě Bohem

zaslíbené. Ale byl to čas tichého očekávání. Tiché modlitby. Otevírání se Bohu. Roste tu život

darovaný od Boha. Zachariáš se připravuje, aby i nahlas mohl říct: Pane Bože, přijímám to. Děkuji.

Zachariáš a Alžběta nám byli představeni jako lidé spravedliví a bezúhonní. Spravedlivý (cadik)

před Bohem – ne dokonalý člověk, ale člověk, který s Pánem Bohem počítá, hledá ho, je mu

otevřený, člověk, který se snaží dodržovat přikázání, milovat bližní. Spravedlivý byl např. Noe nebo

Job.

Tito lidé, Zachariáš a Alžběta, spravedliví, věřící, pravidelně „praktikující“ (Žalm 84) ale

nejsou dokonale šťastní. Víra v Boha neznamená, že mi všechno vychází tak, jak bych si přála.

Extrémním případem takového věřícího, kterému se „smůla lepí na paty“, je Jób. Zachariáš a

Alžběta nemají děti. Přáli si je, mnohokrát se za ně modlili, ale nebyly jim dány. Jako mnoha

rodinám dodnes. (Rozhovor s Marií Svatošovou - svou bezdětnost přijala od Pána Boha jako

povolání k něčemu jinému.) V Bibli čteme víckrát o tom, že mít dítě není samozřejmost. A už vůbec

to není něco, na co „přece mám nárok“. Biblické pramáti Sára, Rebeka, Ráchel, žena Manóachova

(matka Samsona), Chana, matka Samuelova – byly dlouho neplodné. Bylo jim a nejen jim pak

jasné, že počaté a narozené dítě je od Boha. Nový (a nejen nový) život je od Boha.

Zachariáš a Alžběta byli spravedliví. V kralickém překladu čteme, že chodili ve všech

přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony. V dnešním textu je hodně chození. Život je popsán

jako chození. A když čteme, že byli již pokročilého věku, zase je tím řečeno, že v životě někam

došli, kráčeli, pokročili. Není to tak, že člověk sedí v křesle a zestárne. My jdeme, chodíme,

kráčíme. Chodíme před Boží tváří, na nás je, zda chodíme spravedlivě a bezúhonně. Zachariáš a

Alžběta chodí v přikázáních – jako by ta přikázání byla nějakými patníky, mantinely vyznačujícími

cestu.

A v tom spravedlivém a dobrém chození je Zachariáš najednou zastaven. Ten den na něj

zrovna vyšla služba v chrámu. Vstoupí do nádvoří kněží a na oltáři pálí kadidlo. Je to jeho

významný den, mnoho kněží tuto službu dělalo třeba jen jednou za život. Najednou je vedle oltáře

anděl. Zděšenému Zachariášovi řekne tu andělskou větu: neboj se. Zachariáši, Pán Bůh vidí, že jste

s Alžbětou smutní, že nemáte děti. Narodí se vám miminko. Dáte mu jméno Jan. A nebude to radost

jen pro vás, ale pro mnoho dalších lidí. Teď venku před svatyní je spousta lidí, kteří se modlí, vaše

dítě (až vyroste) přinese všem radost. Vyroste z něj zvláštní člověk.

Zachariáš měl asi radost, když to slyšel, možná se trochu usmál (jako se usmála Sára, když

slyšela zprávu, že bude matkou), ale hned začal lidsky přemýšlet – vždyť už jsme dávno s Alžbětou

staří, to přece nejde... V životě to chodí jinak.

Na to se znovu ozval anděl: Já jsem Gabriel. Pán Bůh mě poslal, abych ti tohle řekl. Věř

tomu. Pán Bůh dokáže divy. Teď oněmíš až do té doby, než se dítě narodí.

A jsme u té Zachariášovy němoty. Času čekání. Možnosti se připravit, otevřít. Alžbětin

život (jak se dřív říkalo břichu) se bude plnit očekávaným dítětem. Co Zachariáš? V něm dozrává

víra a porozumění Boží cestě. Klíčí v něm píseň, která vytryskne jako chvalozpěv.

Co my? Pro sebe jsem si dnešní téma pojmenovala „němý advent“. Ne produkovat, ale

přijímat. Očekávat. Nechat se naplnit. Být jako nádoba, která do sebe něco pojme. Používá se výraz,

že se „naplnil čas“. Těhotné Alžbětě se naplní čas a porodí Jana Křtitele. Naplní se čas a budou

vánoce. Ne že my uděláme vánoce (různými přípravami, stromečkem, dárky...). Ale my se pro ně

otevřeme. Uděláme jim místo.

Jak udělat to místo? Sednout si, přiznat si, že jsem unavená, nastavit prázdné ruce. Přiznat,

že z vlastní síly se mi všechno nedaří. Udělat ze sebe prázdnou nádobu.

Jak se připravit? Jak se "stát prázdným"? Jako křesťané máme možnost v sobě vytvořit

místo, zbavit se přebytečného a tíživého tím, že vyznáváme viny a prosíme o odpuštění.

Podívám se do sebe, přemýšlím, jak na tom jsem, co jsem udělala zle... vyznáváme to,

prosíme o odpuštění. Chceme se toho zbavit. Nedržet to v sobě. Vyznáním a následným odpuštěním

(věřím, že Pán Bůh odpouští) vznikne prostor. A ten prostor pak můžeme nabídnout, aby byl

naplněn. Duchem. Dobrem.

To naplnění bude dobré a smysluplné nejen pro mě, ale i pro lidi okolo. Dítě, které vyroste v

Alžbětině životě bude k radosti a užitku mnohým. Zachariáš, až se naplní čas, začne mluvit a ta

slova budou požehnaná. O stránku dál čteme u Lukáše Zachariášův chvalozpěv. Pochválen buď

Hospodin, Bůh Izraele, poněvadž navštívil a vykoupil svůj lid... Tahle slova plynou ze

Zachariášových úst po několikaměsíčním mlčení.

Můžeme být v adventu němí, otevření, přijímající. Čekající. Děkujeme za to. Amen.

(během předehry k písni můžeme němě - v tichu - jako byl Zachariáš, myslet na to, co bychom chtěli

odložit, vyznat, za co prosit o odpuštění. Bude následovat píseň naší otevřené duše, která prosí o

naplnění)

 

Píseň: 274 Vítej nám, hoste přemilý

Píseň: 673 Dej odvahu včas slyšet

Přímluvné modlitby -

nyní v adventu – o tvůj pokoj prosíme

Pane Bože,

prosíme za ty, koho svírají starosti a strach

za nemocné, unavené, umírající

za uspěchané, nepokojné, uštvané

nyní v adventu – o tvůj pokoj prosíme

za migranty, uprchlíky, bezdomovce

za vládce, politiky, vojáky

za oběti války, násilí, terorismu

nyní v adventu – o tvůj pokoj prosíme

za děti hýčkané a milované i za ty nechtěné a odstrčené

za rodiče šťastné i zoufalé,

za ty, kdo přišli o někoho blízkého

nyní v adventu – o tvůj pokoj prosíme

Z tvé milosti dýcháme, žijeme, jsme. Děkujeme.

Otče náš

 

Poslání:

Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se

vyhodila ven a lidé po ní šlapali. 14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.

15 A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. 16 Tak ať svítí

světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Mt

5,13-16)

 

Požehnání:

Hospodin tě požehná a ochrání tě.

Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv.

Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.

Píseň: 651 Dávno je to

 

kalendář

  Nejbližší akce:

29.3. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva