kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Od 17.5. obnoveny bohoslužby,
další setkání se zatím nekonají

Oheň jsem přišel uvrhnouti na zem

Iz 2.1-5;  Lk 12.49-53; Lk 2.33-40

Vladislav Černý

Introit: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista

Ž93.1-2  Hospodin kraluje! Oděl se důstojností. Oděl se Hospodin, opásal se mocí. Pevně je založen svět, nic jím neotřese.

Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti.

 

Modlitba:

Pane Ježíši Kriste, náš Spasiteli a Zachránče, chválíme Tě a děkujeme Ti za to, že jsi se k nám sklonil, že jsi nás přišel zachránit. Prosíme Tě o radost z Tvého příchodu. Prosíme Tě, ať Tě bereme vážně, ať si uvědomujeme, co pro nás Tvůj příchod znamená. Prosíme Tě o moudrost, když budeme otvírat Tvé Písmo, dej nám mu porozumět, a nauč nás podle něj jednat. Prosíme Tě o Tvého Svatého Ducha, nyní i vždy. Amen.

 

1.čtení:  Iz 2.1-5

 1Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův.

2I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody.

3Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.

4On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.

5Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!

 

Lk 12.49-53;

49Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!

50Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!

51Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení!

52Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem;

53budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“

 

2.čtení:  Lk 2.33-40

33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.

34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat

35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“

36Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let

37a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.

38A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

39Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.

40Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.

 

 

Kázání:

            Bratři a sestry, jeden z prvních nápadů či přirovnání k perikopě na dnešní neděli, byl zubař. Asi většina z nás u něj již někdy byla a něco nám se zuby dělal. Obvykle to není příliš příjemné, zubař většinou nebývá doktor, k němuž se těšíme. Aspoň, pokud nemáme akutní problém, ale i pak to je takové „kéž už to mám za sebou.“ Zubař je potřebný, občas nutný, ale moc se k němu většinou netěšíme. Protože to bude bolet. A pokud nejde o nic akutního, tak to bude bolet víc, než to bolí teď. Ano, jen chvíli, a bez něj by to časem mohlo být o dost horší, až bychom se i těšili akutně. Podobně to může být i s Pánem Ježíšem. Jeho příchod nemusí být bezbolestný. Tvou duši pronikne meč je řečeno mj. Panně Marii, a není to za trest. Je to prostě důsledek, průvodní jev příchodu Spasitele, a toho být Jeho matkou. A Jeho matka již něco zakusila, cesta ve vysokém stupni těhotenství, porod ve chlévě – a teď si nepředstavujte nakašírované Betlémy, ale prostě chlívek s dobytkem a asi i mrvou, to k chlévu patří. Sice kravská mrva příliš nesmrdí, ale stejně. Zanedlouho je čeká další cesta/útěk. A Maria má vědět, že to je jen začátek, meč přijde. Někdy, počká si, my již víme, že asi 33 let.

            Meč a oheň prostě k příchodu Spasitele patří. A nemysleme si, že nás se to netýká, kdykoliv se nás to dotknout může. Však také k Ježíšovým učedníkům patří spíše ti, co jsou na tom zle, zubařskou analogií ti, které již nějaký ten zub bolí, a potřebu lékaře si uvědomují. Ježíš právem říká, že přišel pozvat hříšníky. Možná by šlo říci ty, kteří vědí o tom, že jsou hříšní, a že potřebují zachránit. Protože hříšní byli a jsme všichni, jen si to občas neuvědomujeme. Ono to láká, srovnávat se s druhými, že na tom třeba nejsme až tak špatně, může to být i pravda, jenže podstatné je, že na tom jsme špatně vůči Bohu. Ono dlužit miliardu, nebo sto miliard je nepředstavitelný rozdíl, ale i ta miliarda je na splacení z normálního platu příliš.

            Teď to možná zní až příliš pesimisticky. Ne úplně Vánočně. Ale ono to také k Vánocům patří. Jakkoliv meč je zbraň, a pod ohněm z nebe si, kupodivu na rozdíl od některých katolických meditací, jako první představím spíše bombardování než očistu od hříchu či teplo domácího krbu. Ale – to je jen část evangelia. Přece samo evangelium znamená radostná zpráva. Zpráva o záchraně. Z toho má Simeon i Anna radost. Ano, přivede k povstání i pádu mnohé, ale bez Něj bychom padli všichni. Vždyť i na kříži se Ježíš modlí za své protivníky. Kristův oheň – to je i křest Duchem, který od něj přijali apoštolé, tedy něco jednoznačně dobrého. Jakkoliv z vnějšího pohledu náročného. Takže radost k Vánocům samozřejmě patří, nutně patří, vždyť se nám narodil Spasitel, Zachránce. Ale abychom si to uvědomili, abychom to mohli doopravdy prožít, potřebujeme i vědět, že zachránit potřebujeme. To byl přesně problém farizeů. Ne to, že se snažili, z lidského hlediska velmi úspěšně, být spravedliví. O to se přece máme snažit taky. Problém byl, že neviděli svůj hřích. Ano, v porovnání s celníky byl možná vidět těžko. I většina z nás, teď předpokládám, nevím, pravděpodobně může v očích světa být relativně spravedlivá, a když budeme chtít, najdeme řadu lidí, ve srovnání s kterými jsme zlatíčka. Jenže to nestačí. Srovnávat se máme s Kristem – a pak máme vidět, že selháváme. A vánoční zvěst je o tom, že proto i pro nás přišel.

            A tak Ti děkujeme, náš Spasiteli, za Tvůj příchod na tento svět. Děkujeme Ti za Tvé Evangelium, a prosíme Tě, ať si ho uvědomujeme, ať se z něj radujeme a ať Tě bereme vážně. Amen.

 

Modlitba:

Hospodine, náš Bože a v Ježíši Kristu náš Otče, chválíme Tě a děkujeme Ti za dary, které nám dáváš, a které si často ani neuvědomujeme. Zvlášť Ti v tento vánoční čas děkujeme za příchod Tvého Syna, skrze nějž a díky němuž se k Tobě můžeme modlit. Děkujeme Ti za Tvou péči a prosíme Tě, odpusť nám, když si jí tak často nevážíme, a bereme ji jako samozřejmost. Děkujeme Ti za svobodu v Tobě, a prosíme Tě, ať si ji uvědomujeme, máme z ní radost a dokážeme o ni svědčit. Pane, prosíme Tě za naše bližní. Za naše rodiny, náš sbor, naše známé a přátele. Prosíme Tě za naši zemi, za moudrost pro její představitele i pro nás, ať rozpoznáme Tvoji vůli a řídíme se jí. Prosíme Tě za naše pronásledované bratry a sestry, za křesťany v islámských a komunistických zemích. Prosíme Tě za pokoj pro místa, kde se válčí, i za místa, kde se neválčí a vládne teror. Prosíme Tě za moudrost pro Evropu i jiné země, které, jak se zdá, tak rády hasí oheň benzínem. Prosíme Tě za hladové, osamělé, za oběti drog a jiných závislostí. Prosíme Tě za lidi na cestách i za ty, kolem kterých prochází. Prosíme Tě za uprchlíky v táborech i na cestách, dej, ať se mohou v Tvém pokoji vrátit do svých domovů. Buď vůle Tvá, Pane, a nauč nás podle ní jednat.

 

Poslání:

Ř8.12-17

12A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle.

13Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít.

14Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.

15Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

16Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.

17A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.

 

Požehnání:

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,

ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,

ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.

kalendář

  Nejbližší akce:

1.7. chleby pro bezdomovce

2.8. - 8.8. tábor pro děti - Strměchy

5.8. chleby pro bezdomovce

20.9. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva

28.9. vaření pro bezdomovce

4.10. Instalace Lenky Ridzoňové