kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 921

e-mail: jarov@evangnet.cz

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Po 30 letech

2.Kor.3.12-18 ; Lk.12.54-57

Jiří Nečas                          

Vstupní slovo: Žalm 1.1,2 (kral.) Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.  Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

 

Modlitba:        

Děkujeme Ti, Otče náš, za neděli, za možnost odpočinout od běžných povinností a starostí a obrátit své mysli k Tobě. Děkujeme Ti za možnost být spolu se sestrami a bratry v Kristu ve shromáždění Tvé církve. Děkujeme Ti, že Ty svou církev vedeš dějinami, dějinnými změnami a zvraty, že vyzýváš svůj lid k věrnosti a k následování Krista. Připomínají nám to i dny, kdy vzpomínáme na některé historické události, mezi něž patří i naše tři podzimní státní svátky.

Prosíme Tě, uč nás naslouchat Tvému hlasu. I v oněch připomínkách toho, co se v historii událo, zaznívá nová výzva k pokání a k zvěstování evangelia všemu stvoření. Prosíme Tě o větší horlivost, o větší nadšení pro Tvou věc. Prosíme Tě, aby nás k tomu inspirovala i nedělní shromáždění.

Děkujeme Ti, že víme, že Ti na světě záleží. Očekáváme, Otče, na Tebe.

 

1.čtení: 

2.Kor.3.12-18 12Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou. 13Nepočínáme si jako Mojžíš, který zahaloval svou tvář závojem, aby synové Izraele nespatřili konec té pomíjející záře. 14Avšak jejich myšlení na tom ustrnulo. Až do dnešního dne zůstává onen závoj při čtení staré smlouvy a zůstává skryto, že je zrušen v Kristu. 15A tak až podnes, když se čte Mojžíš, leží na jejich srdci závoj. 16Avšak `když se obrátí k Pánu, je závoj odstraněn´. 17Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda. 18Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.

2.čtení: 

Lk.12.54-57  54Také zástupům řekl: "Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: `Přijde déšť´ - bývá tak; 55a vane-li jižní vítr, říkáte: `Bude vedro´ - a bývá. 56Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas? 57Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?

 

Kázání:

Nedávno jsme si připomněli, že kázání by měla určitým způsobem reflektovat politické události (kázání "Politika"), nicméně jádro jejich poselství přesahuje hranice tohoto světa. Je důležité, jak se stavíme vůči každodenním záležitostem, tedy i vůči tomu, co spadá do politiky, avšak ještě důležitější je následovat Krista, směřovat s ním do nebeského království, které ovšem zasahuje i do naší současnosti.

V každém z prvních tří měsíců školního roku je jeden státní svátek. 28. září nás orientuje k počátkům českého státu, na 28. říjen připadají tři výročí, z nichž jako důležité považujeme připomenutí vzniku samostatné Československé republiky, která sice jako státní útvar už neexistuje, avšak vděčně se k myšlenkám jejích zakladatelů, především prvního presidenta TGM, hlásíme, a navzdory tomu, že společný stát Čechů a Slováků už téměř 27 roků nemáme, uvědomujeme si s naším východním sousedem poměrně hlubokou blízkost či vzájemnost. Znárodnění v roce 1945 je v rozporu se současnou ideologií a česko-slovenská federace je už minulostí. 17. listopad nás letos orientuje k dvěma kulatým výročím, k tragickým událostem před 80 lety, kdy byly uzavřeny české vysoké školy, a pak k radostným událostem, k nimž došlo před 30 lety. 17. listopad se stal určitým symbolem; přímo toho dne před 30 lety ovšem došlo ke krutému násilí od komunistické moci na bezbranných občanech, především na studentech. Nicméně tehdy se věci daly zřetelně do pohybu, a v kázání si tyto události trochu připomeneme.

Osobně jsem jako den obratu vnímal spíše 10. prosinec, Den lidských práv a shodou okolností i den mých 45. narozenin. Toho dne abdikoval prezident Husák, když před tím jmenoval nadějnou vládu. Týden na to jsme na Jarově s radostí prožívali ordinaci naší jáhenky sestry Věry Lukášové. Ordinoval ji tehdejší místopředseda československé federální vlády - a zároveň náš synodní senior - Josef Hromádka. Událost, jakou jsme si ještě nedlouho před tím, v 41letém období útlaku církve ze strany státní moci, vůbec nedokázali představit. Pro práci církve se otevřely nevídané možnosti, otevřela se konečně svoboda. Vzpomínám si na besedy Křesťanské akademie s trojciferným počtem účastníků, vzpomínám na různé hojně navštěvované evangelizace. Sám jsem se účastnil přípravných setkání pro obnovu bratrských škol, na nichž se scházel široký okruh odborníků z různých církví. Křesťané se ve společnosti těšili vysokému kreditu. Rádi vzpomínáme..., nicméně atmosféru oné doby, naplněnou nadějí a nadšením, si sotva už dovedeme představit. Víme, že učedníci Kristovi musejí počítat s protivenstvím. Pán Ježíš se ke svým blízkým obrátil se slovy (J.16.33): Na světě soužení míti budete, ale doufejte, jáť jsem přemohl svět. Ale v Písmu nalézáme i svědectví o spontánně pěkném vztahu okolí k církvi; o prvních křesťanech ve Skutcích apoštolských čteme (Sk.2.47 ek.): Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.

Dnes máme jako křesťané u většinové společnosti poměrně nízký kredit. Nejsme všemu lidu milí. Snad jen práce Diakonie či Charity je obecně přijímána kladně. To je radostnou skutečností. Nicméně hlavní poslání církve je nést světu poselství o Kristu. A i když dnešní společnost není vysloveně ateistická, ke křesťanství je velice kritická. Nechci se teď pokoušet o nějakou sociologickou studii; víme, že podobné problémy jsou i v těch evropských státech, které neprošly komunistickou zkušeností. ⨀  Myslím na čtená slova z Lukášova evangelia, která jsou výzvou k vyhodnocení aktuální situace a k jejímu promítnutí do rozhodování a jednání. ¿Jaká však aktuální situace je? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše, týká se mnoha různých životních dimenzí.

Ježíšův příměr je vzat ze sledování počasí. Jeho průběh v čase se v posledních letech výrazně mění. Tato klimatická změna patří k závažným současným všelidským problémům a měli bychom v ní umět slyšet Boží výzvu ke změně jednání a životního stylu vůbec. K lidskému poslání patří pečovat o svět - o přírodu, o druhé lidi, a to se vší odpovědností, k níž patří také odpovědné využívání demokratických svobod, při volbách a referendech i při jiných příležitostech. Aktuální situace je složitá a lze se na ni dívat a hodnotit ji z mnoha různých stran. Často si uvědomujeme, že k odpovědnému rozhodování nám chybějí informace. To, co se k nám jako informace dostává, bývají často lži, polopravdy, dezinformace. Jejich šiřitelé z toho mají často finanční zisk. Morálka, kredit pravdivosti a čestnosti, se v dnešním světě ztrácejí.

Člověk toho o světě a jeho fungování ví stále více. Ale současně s tím se z jeho obzoru ztrácí to, co se do tohoto světa nevejde, co jej převyšuje. Duchovní hodnoty jsou stále více a více vytlačovány na okraj a nahrazovány hodnotami materiálními, reprezentovanými penězi, tedy mamonem. Z obzoru dnešního člověka se ztrácí prostor pro Krista, pro Jeho království, které není z tohoto světa (J.18.36). Lidské poznání ovšem za to nemůže. Na vině je lidská pýcha, která už v biblické prehistorii inspirovala  ďábelský projekt věže v Bábel. Bible ví o lidském hříchu. Nicméně svědčí o tom, že vítězství je na straně Kristově. A On své učedníky, tedy i nás, posílá nést evangelium světu. Nést je i do dnešní, polopravdami a nepravdami deptané, v zajetí nepravých hodnotových systémů se zmítající společnosti, do společnosti, která ve své většině neví, co evangelium je.

Tento kritický pohled na současnou společnost je pro mne v určitém rozporu s tím, jak vnímám lidi kolem sebe, ve svém okolí, ve škole apod. Uvědomuji si, že se setkávám převážně s lidmi dobrými, hodnými a sympatickými. Zpravidla však nejsou s to slyšet Ježíšovo pozvání na Jeho cestu. Vybavují se mi při tom novozákonní slova (Mt.9.36-38): Když Ježíš viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"

Lidé potřebují poznat Krista. On vzal naši lidskou vinu na sebe, On za nás dal život. Síla Jeho oběti je tak veliká, že On nás může zbavit sobectví, zahleděnosti do sebe samých, duchovní slepoty spojené s neschopností vidět za hranice materiálního světa

Lidé potřebují poznat Krista. ¿Není naše svědectví málo průkazné? Když myslíme na současnost, třeba i prostřednictvím svátků a výročí, prosme Pána, abychom poznali, jak máme uvažovat a co máme dělat, aby to bylo v souladu s prosbami Jeho modlitby "Posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá." A jestliže klesáme na mysli a napadají nás pochybnosti, zda je z těch současných problémů východisko, vzpomeňme na Jeho slova "Já jsem ta cesta, i pravda, i život". Cesta - východisko existuje. On je ta cesta.

Modlitba:

Děkujeme Ti, Otče náš, za dar modlitby. Děkujeme Ti, že před Tebou můžeme myslet na problémy a starosti své i druhých lidí, blízkých i vzdálených. Děkujeme, že v modlitebním soustředění můžeme prožívat vděčnost za dar života, za lásku, za druhé lidi, za přírodu, vděčnost za to, že Tobě, Stvořiteli všeho bytí, které mohutně přesahuje smysly a rozumem poznatelný svět, na jednom každém z nás osobně záleží.

Myslíme na zarmoucené a nemocné, myslíme na lidi v těžkých životních situacích, myslíme na osamělé a opuštěné a prosíme Tě za ně. Prosíme Tě za naši českou společnost, prosíme Tě, probouzej v lidech touhu poznat Krista a jít Jeho cestou k tomu nejkrásnějšímu cíli - k Tvému království. Slovy, jimž nás On učí, k Tobě společně voláme:

 

Prosíme Tě, uč nás naslouchat Tvému hlasu. I v oněch připomínkách toho, co se v historii událo, zaznívá nová výzva k pokání a k zvěstování evangelia všemu stvoření. Prosíme Tě o větší horlivost, o větší nadšení pro Tvou věc. Prosíme Tě, aby nás k tomu inspirovala i nedělní shromáždění.

Děkujeme Ti, že víme, že Ti na světě záleží. Očekáváme, Otče, na Tebe.

Amen

PosláníZj.21.1-5a (kral.): 1Potom viděl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo. 2A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému. 3I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiť bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem. 4A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly. 5I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko.

 

Požehnání:

Nu.6.24-26:

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,

ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,

ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.

 

Písně:

442  Pane, dnešek je den chvály

470  Za mnou, dí Kristus

426  Tvá, Pane Kriste, věc to je

427  Pro Krista v boj

580  Ó, svatý Bože

kalendář

  Nejbližší akce:

30.11. Jarovský jarmark

 

22.12. Vánoční slavnost