kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 921

e-mail: jarov@evangnet.cz

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Politika

Fm 1.1;  Mk 12.13  

Jiří Nečas            

Modlitba:

Děkujeme Ti, Otče náš, za to, že nám dáváš svobodnou vůli, za to, že se můžeme modlit nejen slovy, nejen v duchu, ale i svými činy. Děkujeme Ti, že Ti na nás záleží, že Ti záleží na tom, jak myslíme a jednáme. Děkujeme Ti za prostor, který nám dává evropský politický systém, a prosíme Tě, nauč nás jej využívat. Vyznáváme, že často máme blízko k rezignaci a k pasivitě. Nauč nás dívat se na Ježíše a rozhodovat se podle jeho vzoru. Děkujeme Ti za vše, co můžeme na této zemi prožívat, za lidi, s nimiž se setkáváme, za přírodu, za oslovující myšlenky. V této vděčnosti myslíme na To, že Tvůj svět je ještě nesrovnatelně větší a krásnější. Prosíme Tě, aby naše myšlení i jednání bylo naplněno Tvou láskou, aby naše životy byly svědectvím o Lásce - o Tobě. Amen

 

 

1.čtení:  Fm 1.1  Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku,

2  sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě:

3  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

4  Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách,

5  když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím.

6  Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista.

7  Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře.

8  Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat,

9  pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše.

10  Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima,

11  který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku.

12  Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce.

13  Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe,

14  avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná.

15  Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky -

16  ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem.

 

   

2.čtení: 

Mk 12

13  Poslali k Ježíšovi některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

14  Ti šli a řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?"

15  On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: "Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!"

16  Když mu jej podali, zeptal se jich: "Čí je tento obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."

17  Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.

 

 

Kázání:

Jedním z hlavních poslání křesťanských kázání je promítnout evangelium do aktuální situace - místně i časově. K této aktuální situaci patří i politika, jíž se - z rozumných důvodů - kázání zpravidla záměrně vyhýbají nebo se jí dotýkají jaksi opatrně zpovzdálí. Voliči se přece mají rozhodovat zodpovědně sami, a ovlivňovat je z kazatelny by se chápalo až jako zneužití kázání. Politika se však týká daleko širší oblasti než jen voleb. Stojí za to si uvědomit, že křesťany můžeme nalézt v nerozmanitějších politických stranách a uskupeních nezávisle na tom, zda si říkají levicové či pravicové, konzervativní či liberální, zda se považují za strany pro všechny či jen pro někoho. A vzpomínám si, že dokonce v sekretariátu strany, u níž bychom to asi nejméně čekali, se konávaly pravidelné modlitební chvíle.

Při klasifikaci polohy stran v politickém spektru stále hraje dost velkou roli pravolevá přímka. Politická pravice se nebrání velkým sociálním rozdílům, a je tak blízká spíš bohatým a bohatším, je pro menší objem společných prostředků, a tedy i menší daně, staví se proti progresívnímu zdanění vyšších příjmů a klade důraz na osobní odpovědnost. Naproti tomu levice usiluje o menší sociální rozdíly, a tak se staví na stranu chudších a chudých, snaží se o větší společné prostředky, což znamená větší daně, a to mj. větším zdaněním vyšších příjmů; důraz klade na legislativně zakotvenou solidaritu, což sice dává větší sociální jistoty, avšak zároveň vede k menší osobní odpovědnosti.

Některé evropské politické strany mají přímo ve svém názvu přívlastek "křesťanská". A zpravidla jde o strany pravé části politického spektra.  V sousedním Německu je politická pravice reprezentována především křesťanskodemokratickou, respektive v Bavorsku křesťansko-sociální stranou. V Evropě tradičně bývalo a je křesťanství spojováno s politickou pravicí. Naproti tomu v Latinské Americe je mezi aktivními křesťany běžná levicová politická orientace. Charles Monroe Sheldon ve své známé knize V Jeho šlépějích vodítko pro to, jak se rozhodovat, vidí v odpovědi na otázku (často ovšem obtížně rozhodnutelnou), jak by si v dané situaci počínal Ježíš. Víme, že On se angažoval pro chudé, nemocné, slabé, stojící na okraji společnosti. Naproti tomu před bohatými a bohatstvím dost varoval, i když je nezavrhoval. Tedy na první pohled zřetelně levicové zaměření!

Ježíšův pozemský život probíhal před dvěma tisíci lety v úplně jinak organizované společnosti, než je ta naše. Jistě není pro nás snadné vcítit se do tehdejší politické situace Římany okupovaného Izraele. Ježíš zřetelně odmítal náboženský, tedy židovský establishment své doby. A beze sporu nebyl fanouškem vládnoucích Římanů. I v tomto smyslu skutečně levičákem byl. Rozhodně mu však nešlo o to za každou cenu se stavět proti tehdy platným zákonům. Povinnost platit daň - poplatek okupantskému Římu - nejen neodmítal, nýbrž považoval za správné ji splnit (Mk.12.13-17). Ve stejném duchu píše apoštol Pavel o vztahu k vládní moci křesťanům do Říma (Ř.13.1-8):

Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud.  Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.  Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí.  Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů.  Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest. Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. 

To píše apoštol Pavel, muž opakovaně pro svou víru od světské moci vězněný!

Když jsem byl mladý - bylo to v době komunistického režimu, tak jsem převážnou část tohoto textu považoval za problematickou, nevěděl jsem, jak Pavlovým slovům rozumět. Tehdejší světskou moc jsem vnímal až jako ďábelskou. Z ostatních míst Písma je však zřejmé, že poslušnost Bohu je důležitější než poslušnost lidských ustanovení. Rozhodně by bylo bývalo zcela zcestné těmito Pavlovými slovy omlouvat kolaboraci s protikřesťansky orientovaným a nenávist - sice třídní - hlásajícím komunistickým režimem. Známá jsou Petrova slova před židovskou veleradou (Sk.5.29): Je třeba více poslouchat Boha než lidi. Vládní moc, ať už v kterémkoli politickém zřízení a reprezentovaná kteroukoli politickou stranou, však přináší určitá pravidla soužití, nutná pro život společnosti, v níž lidé na určitém území spolu komunikují, dochází mezi nimi k dělbě práce, navzájem se potřebují a mohou si i navzájem překážet. Ač Ježíš zřetelně stojí na straně těch nejodstrkovanějších, těch nejmenších ve společnosti, nepřipravuje žádnou revoluci. Naděje těch Izraelitů, kteří mu nerozumějí a revoluci očekávají, jsou tak zklamány, avšak On přichází a otvírá daleko důležitější a krásnější obzory, na něž ukazuje slovy (J.18.36): Moje království není z tohoto světa. Pán Ježíš celou svou činností ukazuje, že nepodceňuje to, co probíhá zde v časnosti, ale zároveň ví, že existuje něco, co ji nesrovnatelně převyšuje, a tím směrem své následovníky orientuje.

Četli jsme Pavlova slova, adresovaná křesťanu Filemonovi, ale také můžeme říci: otrokáři Filemonovi. A Pavel na Filemona netlačí, aby Onezima propustil. Pavlova argumentace míří jinam - nikoli bourat stávající řád, jehož součástí je i relace otrokář-otrok, nýbrž i do tohoto řádu promítnout evangelium, naplnit své jednání, své vztahy láskou.

Už sama skutečnost, že Pán Ježíš, který se tolik angažoval pro lidi stojící na pokraji společnosti, nepřipravoval žádnou politickou revoluci, ukazuje, že cesta k cíli vede někudy jinudy. Marginalizovaní nepotřebují revoluci, nepotřebují změnu politického systému; oni potřebují lásku, porozumění, skutečný zájem, oni potřebují - řečeno slovy chromého od rybníka Bethesda - člověka (J.5.7), takového, který by v pravou chvíli byl s nimi, pro něhož by byli opravdu důležití.

O mně je všeobecně známo, že mi velice záleží na našem lidském vztahu k životnímu prostředí. Vnímám jej jako vztah k Božímu dílu, a tak tvoří nedílnou součást mé osobní spirituality. Při tom si uvědomuji, že do stavu životního prostředí se promítá počínání společnosti, a tedy že je i záležitostí politiky. Počátkem 90. let jsem vstoupil do strany zelených a asi po roce jsa zklamán jsem členství zanechal. Radostí je pro mne činnost v Ekologické sekci České křesťanské akademie. Vděčně vzpomínám na dva vzácné bratry, vynikající teology a výrazné svědky Kristovy, kteří výrazně přispěli k duchovní orientaci sekce, na katolíka Otu Mádra a evangelíka Jana Hellera. S nejbližšími spolupracovníky si tam uvědomujeme, že je toho mnoho, co je nutné na tomto poli dělat, nicméně že nejdůležitější je modlitba - opravdová, upřímná modlitba podložená smýšlením a jednáním. Za stěžejní mezi akcemi, které během roku pořádáme, považujeme čtyři bohoslužby. ⨀ S podobným uvažováním můžeme vykročit i mimo oblast životního prostředí. Stav společnosti záleží především na lidech, a až pak na politickém systému a momentálně vládnoucích stranách. Záleží na jednání každého z nás, na našich konkrétních vztazích, záleží na našich modlitbách. ⨀ Ježíš řekl (J.18.36): Moje království není z tohoto světa. On nepohrdá tímto světem, vždyť jeho příchod na něj je vyjádřením toho, že Bůh svět miluje (J.3.16): Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl věčný život. Boží království, Kristovo království, sice není z tohoto světa, ale dotýká se ho a zasahuje do něho. Známá jsou Ježíšova slova (Lk.17.21): "Boží království je mezi vámi!"

Je toho mnoho, co by se na světě mělo změnit. Ježíš říká svým učedníkům (Mt.5.13,14):  "Vy jste sůl země. Vy jste světlo světa." Věrnost Kristových učedníků je nesmírně důležitá. Naděje pro svět je evangelium. Evangelista Marek zaznamenal Ježíšova slova (Mk.16.15): "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření." Lidé potřebují evangelium. Lidé potřebují Krista. ⨀ Berme odpovědně volby na nejrůznějších úrovních, referenda, podpisové akce atd. Odpovědnost patří k cestě za Kristem. Nicméně ještě důležitější je, abychom šli životem pevně jako Kristovi učedníci a svými slovy, postoji i činy svědčili o tom, kdo je skutečným pánem světa, byť jeho království do něj jen zasahuje a jinak jej vysoce převyšuje. Nejdůležitější volbou je Boží království, nejdůležitější hlas je hlas pro Krista. On je Cesta, Pravda i Život: Cesta ke skutečnému, absolutně smysluplnému cíli, nerelativizovatelná Pravda i opravdový, tělesnou smrtí nekončící Život.

 

 

Poslánía požehnání: 1.Pt.5.6,7,14b:  Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, a on vás v pravý čas povýší.  Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží. Pokoj vám všem, kdo jste v Kristu.

kalendář

  Nejbližší akce:

30.11. Jarovský jarmark

 

22.12. Vánoční slavnost