kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Po dobu nouzového stavu
v ČR jsou shromáždění
zrušena

Posvěcení

Lv11.44,45; 1.Tess.4.1-12;  Jan 8.2-11

Jiří Nečas

Vstupní slovo: Ž.1.1,2 (Kral.): Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá. Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

Modlitba:

Děkujeme Ti, Otče náš, za dnešní neděli, za možnost být ve shromáždění Tvé církve. Děkujeme Ti, že se můžeme společně modlit, zpívat a zamýšlet se nad Tvým slovem. Děkujeme za pozvání na Kristovu cestu, cestu lásky, pokory a tichosti, cestu svědectví o Tvém zájmu o nás lidi, cestu směřující až za hranice materiálního a smysly poznatelného světa, cestu k Tvému království. Děkujeme Ti za svědectví Písma, že činíš vše nové. 

Prosíme Tě, naplň nás touhou být dobrými svědky Tvé moci a Tvé lásky. Prosíme Tě za šíření evangelia, prosíme, aby lidé poznávali Krista jako jedinou pravou a smysluplnou cestu, jako hlubokou, rozum převyšující pravdu, jako skutečný život, odpovídající poslání člověka na světě.

Prosíme Tě za všechna bohoslužebná shromáždění Tvé Církve. Prosíme Tě o Tvou přítomnost i v tomto našem shromáždění.

Amen.

 

1.čtení:  Lv 11.44,45

Bůh říká svému lidu:  Já jsem Hospodin, váš Bůh! Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý, a neposkvrňujte se žádnou havětí plazící se po zemi.  Vždyť já jsem Hospodin, který vás vyvedl z Egypta, abych byl vaším Bohem. Buďte svatí, neboť já jsem svatý.

 1.Tess.4.1-12

 1  Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte - žijte tak, abyste se líbili Bohu.

2  Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali od Pána Ježíše Krista.

3  Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu.

4  Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě,

5  nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha.

6  Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá.

7  Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.

8  Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.

9  O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé,

10  jak to také prokazujete všem bratrům po celé Makedonii. Prosíme vás, abyste v tom stále rostli.

11  Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili.

12  Před těmi, kdo k vám nepatří, tak povedete poctivý život beze všeho nedostatku.

 

2.čtení: 

Jan 8.2-11

2  Za úsvitu se pak Ježíš vrátil do chrámu, kam se k němu scházel všechen lid. Posadil se tedy a učil je.

3  Znalci Písma a farizeové tehdy přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed

4  se slovy: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila.

5  Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"

6  Těmi slovy ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.

7  Když se ho však nepřestávali ptát, zvedl se a řekl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem."

8  A opět se sklonil a psal po zemi.

9  Když to uslyšeli, začali se jeden po druhém vytrácet, počínaje od nejstarších. Nakonec tam Ježíš zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed.

10  Ježíš se zvedl a zeptal se jí: "Kde jsou tvoji žalobci, ženo? Nikdo tě neodsoudil?"

11  "Nikdo, Pane," odpověděla. "Ani já tě neodsuzuji," řekl jí Ježíš. "Jdi a už nehřeš."

 

Kázání:

V čteném textu z Pavlova 1. listu do Tesaloniky jsme slyšeli slovo posvěcení. V překladu Slovo na cestu se na jeho místě setkáváme dokonce se slovem svatost. 7. verš tam zní: Bůh nás přece nepovolal ke špinavosti, ale ke svatosti a čistotě. Posvěcení a svatost patří mezi slova, s nimiž se dnes nejen nesetkáváme v běžné mluvě, ona nebývají slyšet ani z kazatelny, přestože - jak ze čteného textu je zřejmé - souvisejí se způsobem života, životního snažení a směřování Ježíšova učedníka. Začneme však v oblasti od svatosti diametrálně odlišné. Do ní zas spadá dnes také skoro cizí slovo hřích. Žena, o níž jsme četli v Janově evangeliu, zhřešila. Přestoupila Boží zákon. Lidé, zbožní lidé, ji při tom přistihli. Zákon má být dodržován, a tak ji na místě odsoudili. Hned měla být ukamenována. Přichází však Ježíš a zachraňuje ji. On, svatý Boží Syn zachraňuje hříšnici - přestupnici zákona - před zbožnými lidmi. My v tom už asi paradox nevnímáme, ale svým způsobem v tom určitý paradox je.

Tento známý příběh koresponduje s řadou dalších, v nichž Ježíš vystupuje proti namyšlenosti a samospravedlnosti farizeů a znalců zákona. Velice známé je podobenství o farizeu a výběrčím daní, zapsané u Lukáše (18.10-14): Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní. Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní. Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů...´ Výběrčí daní zůstal úplně vzadu. Neodvažoval se ani vzhlédnout k nebi, ale bil se do prsou: `Bože, smiluj se nad hříšníkem, jako jsem já!´ Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen. Ano, Ježíš je na straně výběrčího daní a nikoli farizeově. Farizeus žil navenek čistým, bezúhonným životem, výběrčí daní představoval člověka spojeného s různými nepoctivými machinacemi. Ale také: Farizeus byl namyšlený a sebespokojený, výběrčí daní pokorný, vědom si svých chyb. Ježíšovo hodnocení se týká oné druhé dvojice vlastností. Rozhodně nedává přednost nepoctivosti před bezúhonností.

V Janově příběhu se Ježíš postavil na stranu zhřešivší ženy proti asi většinou občansky poměrně bezproblémově žijícím samozvaným soudcům. Nepřitakává tím však nevázanému životu oproti touze po bezúhonnosti. Staví se proti pýše, chválí pokoru. Boží hodnocení pýchy a pokory ve svých epištolách vedle sebe staví apoštolé Petr a Jakub. Jakub píše (4.5-6): Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?  Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: "Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí (obdobný text 1.Pt.5.5c)." Na tato slova však navazuje následující verš (Jk.4.7): Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás.

Poddejte se Bohu. K tomu patří i pokora. Ale znamená to mnohem více. Z Levitiku jsme četli výzvu ke svatosti. Žijte podle Boží vůle. Neberte na lehkou váhu existenci zla. Vzepřete se ďáblu. Čtený příběh o cizoložné ženě nekončí tím, že po Ježíšově moudré a promyšlené intervenci nebyla ukamenována, končí Ježíšovými slovy: Jdi a již nehřeš.

K lidskému životu patří i různá snažení a usilování. Život má určitý směr. Přečtu ještě část dnešního čtení z Pavlova listu do Tesaloniky, tentokrát ve znění překladu Slovo na cestu: Usilujte o to, abyste se líbili Bohu. V tom se bez přestání cvičte a zdokonalujte. Bůh vás chce mít bezúhonné a čisté, neposkvrněné smilstvem; držte proto své tělo v kázni a nepropadejte vášnivosti jako pohané, kteří neznají Boha.  Pavel zde zřetelně píše o usilování. Boží výzva "Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý", kterou jsme slyšeli z knihy Leviticus, platí i Božímu lidu Nové smlouvy, ano, platí i nám. ● Svatost v plnosti, svatost jako stav, je atribut, který patří jen Bohu - Kristu - Duchu svatému. Ale můžeme uvažovat o směřování k svatosti, o cíli, k němuž své životní snažení orientujeme. Není jedno, jak žijeme. Boží milost je úžasná a veliká, ale stála život - svatého, nevinného Ježíše Krista. Přirozenou odpovědí na tuto milost je úsilí líbit se Bohu - následovat Krista, učit se od Něho. On říká: Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším (Mt.11.29bc ČEP). On je pro nás příkladem, jak žít v plnosti a bezúhonnosti. On žil svatě. A nedílnou součástí jeho pozemského života byla i pokora.

Dnešní svět velice potřebuje evangelium. Bůh miluje svět, Bůh miluje lidi. Proto seslal na svět Ježíše Krista, proto světu dává evangelium - radostné poselství o lásce, o smyslu bytí. Nás, kdo se ke Kristu hlásíme, posílá, abychom o těchto úžasných skutečnostech přinášeli svědectví, nejen slovy, ale i myšlením, jednáním, svými vztahy -  zkrátka celými životy. Touha po svatosti či posvěcení patří k cestě za Ním, svatým Božím Synem. I nám platí slova Jeho poslání: Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích (Mt.5.16 B21).

 

Poslání:

Fp.4.4-7,23: Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se!  Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko. O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. - Milost Pána Ježíše Krista buď s námi.

 

kalendář

  Nejbližší akce:

29.3. Výroční sborové shromáždění + volba staršovstva