kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
z důvodu epidemie se nekonají
najdete je v tištěné formě:
kázání
nebo sledujte na:
YouTube pořad bohoslužeb


Staršovstvo:

každé druhé pondělí v měsíci

Kavárnička:

středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
zde

Biblické hodiny pro děti:

z důvodu epidemie se nekonají
(pátek od 15:00 starší děti,
od 16:00 mladší děti)
Konfirmační příprava

z důvodu epidemie se nekoná
(v pátek od 17 hodin)
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:

https://meet.google.com/wsn-zfwg-igi




Zabezpečení života

Ex 14,8-22; Mt 6,25-34

Lenka Ridzoňová

 

11. října 2020                                 18. neděle po Trojici

 

Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn. Bůh je dnes s námi, svědčí naše víra, a bude s námi každý nový den.

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil. (Ž 55,23)

Píseň: 551 Tys na mne myslil dřív (ale zpívat nebudeme… covid)

Modlitba:

Pane Bože,

hodně věcí je teď jinak, než jsme byli zvyklí. Dost toho musíme měnit, i samozřejmost nedělní cesty do kostela není samozřejmostí. O to víc si teď uvědomujeme, že ty jsi pro nás pevným bodem, jistotou. Víra nás k tobě táhne, hledáme tě, prosíme, pojď nám naproti. Podepři nás, když nemáme moc sil, dej se nám najít, když tápeme. Buď nám světlem a nadějí. Buď nablízku těm, kdo nejsou tady s námi, kdo tráví nedělní dopoledne doma.

Ty, který přicházíš i zavřenými dveřmi, přijď a řekni pokoj vám. Amen.

  1. 1.     čtení: Ex 14,8-22

8Hospodin zatvrdil srdce faraóna, krále egyptského, a ten Izraelce pronásledoval. Ale Izraelci navzdory všemu vyšli.

9Egypťané je pronásledovali a dostihli je, když tábořili při moři, dostihli je všichni faraónovi koně, vozy, jeho jízda a vojsko, při Pí-chírotu před Baal-sefónem.

10Když se farao přiblížil, Izraelci se rozhlédli a viděli, že Egypťané táhnou za nimi. Tu se Izraelci velmi polekali a úpěli k Hospodinu.

11A osopili se na Mojžíše: „Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás odvedl, abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta?

12Došlo na to, o čem jsme s tebou mluvili v Egyptě: Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti.“

13Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte.

14Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet .“

15Hospodin řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál .

16Ty pak pozdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozpoltíš je, a tak Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu.

17Já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Oslavím se na faraónovi a na všem jeho vojsku, na jeho vozech i jízdě.

18Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až budu oslaven tím , co učiním s faraónem, s jeho vozy a jízdou.“

19Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně

20a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili.

21Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny.

22Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva.

Slovo k dětem:

Dneska budeme v nedělní škole i v kázání mluvit a číst z Bible o zvířatech, o kytkách. Zkusíte si  teď vzpomenout na to, o jakých zvířatech a kytkách se někde v bibli píše. Ne jen tak náhodně – podobně jako se hraje hra „země, město“ - ukážu písmeno – a co nejrychleji řekněte nějaké biblické zvíře nebo květinu… (L, K, T, P…)

O některé/m z nich to dneska bude...

 

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

 

Bože, Duchu svatý, prosíme oživuj nás svým slovem. Amen.

Kázání:

Mt 6,25-34

25Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?

26Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?

27Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

28A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou –

29a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

30Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?

31Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?

32Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.

33Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

34Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.

 

Milí přátelé, sestry a bratři,

vletěl vám někdy do pokoje pták? Znáte to - jak zběsile lítá, naráží do zdí, neví si rady, není schopen se uklidnit, rozhlédnout, najít si v klidu okno, kterým přiletěl, a zase vyletět ven? Říkáte si: hloupý pták... copak to okno nevidí? Copak nevidí, jak tím oknem jde dovnitř světlo, nevidí oblohu...?  A on možná to okno vidí, ale nemůže najít, kde je otevřené. Ptactvo nebeské. Když je ptactvo nebeské zavřené v místnosti, je to pohled dost zoufalý.

            Taky si někdy připadáte jako pták, který naráží na stěny, už nemůže, není cesty ven ani dál? Co jsou ty stěny, které nás svírají? Strachy, které nás dusí? Starosti, které nám nedají spát, nedají se zklidnit?

            Pandemie. Zprávy, čísla, omezení. Nejistota. Čtyři stěny bytu, odkud vycházíme jen málokdy. Nemoci naše a našich blízkých. Neurčitá tíseň a obavy z budoucnosti. A taky třeba neschopnost změnit své špatné návyky, urovnat divné vztahy. Únava, vyčerpání. V takové situaci netoužím po tom, aby mi někdo říkal, že to není zas tak vážné, nechci útěchu, že zase bude líp. Ty čtyři stěny jsou kolem mě a malým oknem je vidět jen mrňavý kousíček oblohy.

            A do téhle mojí bídy říká Ježíš: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Život je víc. Život je pro mě hodně, proto mám ty starosti. Život dneska, zítra, pozítří. Život můj a život mých milých. O tohle mám strach. Ježíši, chápeš to?

            Pohleďte na nebeské ptactvo...          Pohleďte na nebeské ptactvo. Je svobodné. Nejen tím, že  létá neomezeným prostorem nebe, ale i tím, že se nestrachuje, že zítra nebude co k jídlu. Ten pták to asi neví, od koho dostává potravu, neví, kdo ten svět tak spořádal, že si zítra zase něco bude moci najít. A taky neví, že ho zítra zachytí rychle jedoucí auto a bude s ním konec. V sladké nevědomosti věcí příštích létá.

            Ale já nedokážu žít v nevědomosti. Na mě se valí zprávy z médií, na mě se valí moje osobní problémy… sem si dosaďte, co se vás týká… (...mám v ruce výsledky lékařského vyšetření s nejistou prognózou; výpověď z bytu; můj příjem hodně klesl; s dětmi doma v karanténě je to k nevydržení…) Proč mi Ježíš dává za příklad bezstarostného ptáka?

            Pohleďte na ptactvo. Pohleďte nahoru. Otevřete oči. Pochopte. Nechte se nakrmit jako pták. Z milosti. Nechte se obléct. Z milosti. Milostí. Zkuste se na ty starosti podívat ještě z jiného úhlu.

            Hledejte Boží království. Pochopte, že ta vaše malá dnešní lidská existence je součástí něčeho většího. Tomu všemu tady vládne někdo, kdo vás pořád má a bude mít rád. Ten někdo sytí ptáky a obléká lilie. Dává sílu a krásu, sytí tělo i ducha. Jak?

            V prvním čtení jsme slyšeli o přechodu Izraelců přes moře. Ocitli se v pasti - před nimi voda, za nimi nepřátelé. V zoufalství úpěli k Hospodinu a osopili se na Mojžíše. Viník je jasný. Vy dva - ty Mojžíši a ty Hospodine - za to můžete. Netoužíme po nějaké zemi zaslíbené, měli jsme zůstat v Egyptě.... A tak i Mojžíš úpí. Modlí se. Je to modlitba v sevření - mořem zepředu, vojskem zezadu, rozzlobenými lidmi ze všech stran. Přes tohle všechno, Pane Bože, dolehne k tobě můj hlas? A máš pro nás nějakou cestu?

            Pozdvihni hůl, Mojžíši. Rozpoltíš moře a vytvoříš cestu. Totiž - já Hospodin před vámi rozpoltím moře a vytvořím cestu. Tam, kde byste ji vůbec nečekali. Máte strach, to je jasné, vstupovat do moře není jen tak. Ta hradba vody vypadá hrozivě. Pán Bůh jim/nám říká - pojďte. Nestrachujte se. Nepanikařte. Opravdu jsem s vámi.

            Jinými slovy to stejné říká Ježíš: nestarejte se, co budete jíst, co si budete oblékat. Hledejte Boží království. Rozhlédněte se. Je před vámi moře, jsou za vámi nepřátelé, svírají vás starosti, kouše vás svědomí. Rozkládá vás nemoc. Bojíte se budoucnosti. V tom všem můžete věřit, že ruka Hospodinova - tenkrát ztělesněná Mojžíšovou holí - zadrží to moře, že se neutopíte.

            Hledejte Boží království. Tady kolem sebe. Bude uprostřed moře, do kterého s důvěrou vstoupíte, bude na druhém břehu, bude v zemi, kam dojdete. Bude i v prostoru omezeném opatřeními proti epidemii. Bude i ve vaší samotě. Bude v prostoru zúženém starostmi a bolestmi. Boží království může být i ve vašem oslabeném těle. Může být i ve vaší rodině a domácnosti, kde teď vládne nesvár.

            Zklidněte se. Jako ten nešťastný pták uvězněný v místnosti, který zběsile mává křídly - potřeboval by se zastavit, přestat panikařit.

            Co je to - hledání Božího království? Jak mám hledat? Jako když Mojžíš volá k Hospodinu. Volá, protože pochopil, že si sám nepomůže. Pochopil, že zběsilost, panika a zoufalství situaci nevyřeší. Prosí o pomoc, prosí o světlo. Chtěla bych to taky umět. Jako Mojžíš tváří v tvář moři a nešťastným lidem. Hledat u Pána Boha. Hledám, kudy vede cesta tím mojím mořem, tím, co se na mě valí. Pane Bože, pomoz vyřešit moje starosti. Tou holí nemávne jako kouzelným proutkem Hospodin, tu musím vzít do ruky já a držet ji zvednutou. Tu potravu musím sehnat já, já musím s nemocí jít k lékaři... Já musím teď v době epidemie dodržovat opatření, která mají smysl. Ale prosím k tomu o klid a sílu. Prosím o rozvahu. Prosím o pokoj. Prosím o smíření s věcmi nezměnitelnými. Ano, jsou věci nezměnitelné, ale já se na ně můžu ve světle Božího království dívat ještě z jiné strany. Nenatáhnu svůj život ani o píď, ale můžu ho prožít královsky. Protože pokoj Božího království se mi nabízí už teď. Děkuji za to, Pane Bože.

            V Ježíšově slovu o hledání Božího království byla zmíněna ještě spravedlnost. Hledejte Boží království a spravedlnost. Spravedlnost, která není jen pro mě, ale i pro ty ostatní kolem. Jako když Mojžíš držel hůl zvednutou i kvůli všem ostatním, kteří chtěli přejít s ním. Tak nějak bych to chtěla umět. Prosím, Pane Bože, dávej mně i nám vidět své království. Amen.

Píseň: 244 Ve jméno Krista doufáme

Ohlášky

Přímluvná modlitba, Otče náš

Poslání a požehnání:  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.

 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Fp 4,4-7)

 

Píseň: 550 Až potud nám pomáhal

 

kalendář

  Nejbližší akce:

4.10. Díkčínění, VP