kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

administrátorka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 921

e-mail: jarov@evangnet.cz

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
pořad bohoslužeb

Setkání pamětníků: pondělí od 9:30
Biblická hodina: úterý od 18:00
Kavárnička pro seniory: středa 14:00-17:00
Mládež: pátek od 19:00
Biblická hodina pro děti: pátek od 16:00
Staršovstvo: každé druhé pondělí v měsíci

Žalm 143

L 11,9-13; Ž 143                                                                                   

Eliška Havelková

Milí bratři, milé sestry, vítám vás na dnešních bohoslužbách ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého slovy vyznání hymnu z epištoly Koloským 1, 13 - 16, která  nás vedou k oslavě zjevení Božího v Jeho Synu.
Introit
On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
O tomto zjevení Božím můžeme nyní zazpívat píseň 163. Hospodin Sám 

Modlitba
 addendum

1. čtení  Lukášovo evangelium 11,9-13
Ježíš řekl: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

Píseň 440 Ozvi se, Pane můj

2. Čtení: základ kázání: Žalm 143

1Davidův .

 Hospodine, slyš mou modlitbu, 

přej sluchu mým prosbám, 

odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost.

2Nevcházej v soud se svým služebníkem,

vždyť před tebou nikdo z živých není spravedlivý.

3Nepřítel mě pronásleduje, můj život tiskne k zemi, do temnot mě vsadil jak od věků mrtvé.

4Jsem skleslý na duchu, srdce mi usedá v nitru.

5Připomínám si dávné dny, rozjímám o všech tvých skutcích, 

přemýšlím o činech tvých rukou,

6rozpínám své ruce k tobě, 

má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.

7Pospěš, odpověz mi, Hospodine, můj duch dokonává, 

neukrývej přede mnou svou tvář, nebo se budu podobat těm, kdo sestupují v jámu.

8Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. 

Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši.

9Vysvoboď mě od nepřátel, Hospodine, u tebe si hledám úkryt.

10Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. 

Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi!

11Pro své jméno mi zachovej, Hospodine, život, ve své spravedlnosti mě vyveď ze soužení,

12ve svém milosrdenství umlč mé nepřátele, přiveď nazmar všechny moje protivníky, 

vždyť jsem tvůj služebník!


Kniha Žalmů je kniha modliteb, která přečkala staletí. Jsou to teologicky vybroušené modlitby protříbené životními situacemi. Existují Žalmy snad na každou událost, která člověka může potkat. Když nevíme jak se modlit, můžeme je vzít do ruky a modlit se je nahlas.
Pokud nevíme, jak se modlit, sbírka Žalmů nám může být nápomocná. Kdo je zběhlejší v recitaci Žalmů ví, že mají jistou strukturu. Dnes se budeme věnovat Žalmu, který je zároveň žalozpěvem jednolivce a zároveň vyznáním vin. Tak jako většina takových Žalmů, začíná oslovením Boha, následuje vyznání vin a stížnost na současnou situaci. Dále žalmista popisuje své pocity pomocí obrazů. Existují také Žalmy děkovné, které popisují krásné emoce. Když člověk prožívá silné pocity, někdy neví, jak by je popsal, a právě zde přichází na scénu různá přirovnání a obrazy. Jako například známý obraz žíznivé laně, který známe ze Ž42.
Dnešní Žalm je výkřik člověka zmítaného bolestí, který je na konci svých sil a volá o pomoc. Na závěr každého Žalmu je pak vyznání víry v to, že Bůh žalmistu vyslyší, případně následuje slib, že pokud Hospodin pomůže, tak ho žalmista uctí v chrámu. My už chrám nemáme, ale máme svá ústa a srdce a to je lepší oběť, než krev zvířat. 
Protože se jedná o modlitbu, nebude dnešní kázání ve třetí osobě, tedy O Bohu, ale vždy přečtu pár veršů Žalmu 143 a přeříkám je dalšími větami, čímž je zároveň vyložím. Nebudeme však dnes mluvit o Bohu, ale K Bohu a S Bohem. Pojďme se tedy nyní společně zahloubat do duše žalmisty Davida. Budu mluvit jeho ústy, proto budu mluvit v mužském rodě:

Verš 1:
Davidův . Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost.

Milý Bože, tys dal svému lidu Izraeli, vyznání víry: “Slyš Izraeli, tvůj Bůh je jen jeden. Tvůj Bůh je Hospodin.” Nyní ale poslouchej ty mě, Hospodine. Ty, který vyvádíš ze zajetí, který nejsi jen tak nějaký cizí Bůh, ale ten Hospodin, který jde bok po boku se svými lidmi. Slyš, Hospodine. Už je toho moc, už to stačí! Mám na srdci tolik záležitostí, které ti potřebuji přednést. Jsou věci, které na mě teď tlačí a já s nimi potřebuji pomoci. Mluvím s tebou málo, často mám pocit, že tě to přece nemůže zajímat. Nechci tě obtěžovat. Říkám si, jestli nejsi moc zaneprázdněný, než aby ses mnou zabýval a přiznávám, že já sám jsem často zaneprázdněný, než abych se usebral a začal s tebou mluvit. Jsi tam vůbec? Nemluvím jen naprázdno? Je tam někdo na druhé straně? Slyšíš mě vůbec? A uděláš s tím, co se mi děje, vůbec něco? Zajímám tě? Víš, chci odpovědi, potřebuji vysvobodit, potřebuji obživit, protože něco ve mě umírá. A ty jsi dárce života, chci se s Tebou spojit, protože na tom závisí můj život, moje budoucnost. Už nechci mluvit jen o Tobě, potřebuji se s tebou spojit, jako telefonem, nebo po Skypu, protože moje duše je zmatená a ztrácím se. Přicházím k Tobě tak, jak jsi mě přivedl na svět, v nahosti své duše, protože vím, že jen Ty dokážeš dát skutečný život. Jen ty dokážeš změnit mé přežívání a skomírání v život, který mi chceš dát.

Verš 2: Nevcházej v soud se svým služebníkem, vždyť před tebou nikdo z živých není spravedlivý.


Zároveň ale vím, že si nezasloužím tvojí pozornost, protože často hřeším a dělám věci, které se Ti nelíbí. Zejména na Tebe zapomínám a rád si dělám věci po svém. Nedokážu ani splnit Desatero, natož něco navíc. Nemám žádné skutky, kterými bych se před Tebou mohl ohánět. Chtít dobro, to dokážu, ale činit ho, to už ne. Takže když k Tobě nyní takto troufale a zoufale přicházím, přiznávám, že Tě vlastně vůbec nemusím zajímat, protože si Tvoji pozornost ani nezasloužím. Zvlášť když se ozývám opět jen, když od Tebe něco potřebuji. Asi jsem za Tebou měl přijít o radu a pomoc mnohem dřív - a ne se to všechno snažit držet vlastními silami. Ale zase vím, že Tvoje spravedlnost a Tvoje pravda vidí mnohem dále, než kam sahá moje selhání. Já nejsem spravedlivý, ale Ty ano. Neobstojím před Tebou... leč pro Tvoje milosrdenství. A tak, na jeho základě, si tady troufám dožadovat se Tvojí pozornosti a pomoci.

Verš 3-4:  Nepřítel mě pronásleduje, můj život tiskne k zemi, do temnot mě vsadil jak od věků mrtvé. Jsem skleslý na duchu, srdce mi usedá v nitru.


Ty jsi tak hodný a dobrý, a přesto máš nepřátele. Tvým nepřítelem je Satan. Ty víš, jaké to je, být nenáviděn. I já mám svoje nepřátele -  a ty víš, jaké to je, když na tebe někdo útočí. Možná je mým nepřítelem satan. Možná jsem svým největším nepřítelem já sám. Možná je mým nepřítelem moje zoufalá situace, nebo nějaký člověk. Možná je mým nepřítelem nemoc. Jako ty, i já mám nepřátele. Jenže já nejsem tak velký jako Ty a už se s tím nedokážu vyrovnat. Už je toho moc. Vím, že mi rozumíš. Vždyť Tebe ta láska stojí všechno, a přesto to nám lidem často nestačí - a stáváme se i my tvými nepřáteli, jako rozmazlené děti. Já jsem došel k tomu, že už mě to nejen ubíjí, ale i zabíjí. Mám pocit, jako bych umíral. Jsem jako uštvaná zvěř. V žilách, v mé duši, mi koluje hořkost a jed. Můj život je v prachu. Moje vůle k životu je k smrti unavená. Zmítají mnou mé emoce. Moje vůle a motivace je ochromená. Každý další krok kupředu je už tak nesnesitelně složité udělat. Připadám si jako v hororu.

Verš 5-6: Připomínám si dávné dny, rozjímám o všech tvých skutcích, přemýšlím o činech tvých rukou,rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.

Už nevím, co s tím vším mám dělat a tak jsem si vzpomněl na Tebe.  Vzpomněl jsem si na to všechno dobré, co jsi udělal a co děláš. Hledám v Tvém Písmu a čtu si o Tvé lásce, která zachraňuje. Čtu si o tom, jak jsi vyvolil svůj lid, jak jsi ho provedl mořem ke svobodě. Už je to dávno, co jsi dělal tyto velké činy. Je i dávno to, jak jsi sestoupil ve svém Synu - a jak jsi ho vzkřísil. Ale čtu si o tom, že jsi s námi dnes se svým Duchem, který dokáže tvořit z ničeho, který dává život, kde byla smrt. Přemýšlím nad tím, co jsi všechno udělal, jak jsi svoje lidi provázel a staral ses o ně. A jak nad tím přemýšlím, tak se mi řinou slzy z očí. Vždyť ty neopouštíš. Ty jsi své lidi nikdy skutečně neopustil, provázel jsi je - i mně jsi dříve provázel, vidím Tvé stopy v mém životě. V tomto období zmatku se obracím k Tobě a medituji nad tím, jaký jsi. A to mě naplňuje důvěrou a proto…
Napřahuji k tobě svoje ruce jako děcko. Izrael se takto s rozpřaženýma rukama modlil, takto Ti přinášeli oběti. Já nemám nic, co bych Ti jako oběť přinesl, ale s rukama - k Tobě zvedám svůj život, svoji duši, svoji vůli, všechno, co jsem. Moji nepřátelé mě zadupali až skoro pod zem, ale pro Tebe žádná jáma není moc hluboká - a žádná tma moc temná -  a tak k tobě napřahuji svoji ruku a prosím, aby si jí uchopil a vytáhl mě. Já sám se k tobě nevyškrábu, jsem jako myš v hlubokém kýbli, nad kterou se olizuje kočka.  Ruce mi sklouzávají při snaze o záchranu, sám to nezvládnu. Tak je natahuji k Tobě, prosím zachraň mě, spas mě.
Taky si připadám jako trávník posekaný na krátko v tomto suchu. Možná nějaký deštík mě dokáže na chvilku zachránit před jistou smrtí, ale chybí mi podzemní vody a ten kdysi zelený trávník, kterým jsem býval se proměňuje ve žlutou vyprahlou souš. Usychám Bože. Vysychám zevnitř, vysychá mi míza a mé kořeny nejsou tak hluboké, aby dosáhly na Tvojí vodu života.

Verš 7-8: Pospěš, odpověz mi, Hospodine, můj duch dokonává, neukrývej přede mnou svou tvář, nebo se budu podobat těm, kdo sestupují v jámu. Ohlas mi zrána své milosrdenství, neboť doufám v tebe. Dej mi poznat cestu, po níž mám jít, neboť k tobě pozvedám svou duši.

Kam jít jinam, Bože nemám kolkolem je děs. Tak jako dřív, tak i nyní, prosím, odpověz. Smrt se po mě sápe, lapá po mě hubou, jako po dechu a už už mě má. Vím, že neopouštíš, ale také vím, že se občas schováváš. Teď není čas na schovávanou, Bože. Jestli nezasáhneš, to, co se mě snaží pohltit, scvakne ten svůj nenasytný chřtán a bude po mně. Potřebuju nejen odpověď ale i pomoc a to teď hned, nebo to už nezvládnu. Držím se života křečovitě jako horolezec stěny bez lana, visím na posledních prstech. Můj život visí na vlásku, potřebuju první pomoc, nebo Ti tu umřu. Můj duch dokonává, moje vůle dokonává, umírám zevnitř.
Ať už to všechno konečně přestane, ať mi vyjde světlo. Připomínám si proroka Micheáše, který byl odvážný, když vyznal, že když sedí v temnotě, svítíš mu Ty, Hospodine. Vzpomínám na Joba, který vyznal, že v temnotě kráčel ve Tvém světle. A já - Potácím se na hranici života a smrti. V této noci duše, v tomto reálném horroru, prosím o skutečné ráno. Neprosím o to, abych přežil další den v temnotě, protože další den v této temnotě už nedám. Potřebuju Tvoje ráno. Potřebuju, abys to  ráno daroval i mně. Že se z toho všeho budu moci probudit jako ze zlého snu?! Věřím v Tvé ráno, které ke mně přijde milostivě, protože já se k němu zjevně nejsem schopen dopracovat. Já ráno neumím vyrobit. Ty ano.

Verš 9 - 11: Vysvoboď mě od nepřátel, Hospodine, u tebe si hledám úkryt. Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. Kéž mě tvůj dobrotivý duch vede po rovné zemi! Pro své jméno mi zachovej, Hospodine, život, ve své spravedlnosti mě vyveď ze soužení,

 Chci poznat Tvoji cestu, tak jako chci poznat Tebe. Do intelektu Tě nezavřu. Chci Tě poznat, chci poznat Tu cestu e smyslu chci po ní jít. Ty jsi má cesta. Nechci to jen vědět v mysli, chci abys mi vytyčil pouť fáborky a šel vedle mě a chytl mě za ruku, když bojím se jít tmou, krok za krokem. Chci Tě poznat - intimně, být s Tebou v blízkém kontaktu. Chybiš mi Bože, stýská se mi, a tak prosím neotálej. Vždyť jsem k Tobě, živý Bože, nezvedl jen ruce, jen svoje myšlení, ale celý svůj život, který mi koluje v žilách.
Neschovávej se přede mnou, ale naopak schovej mě před těmi, kdo mě pronásledují. Před tím, co mě pronásleduje. Vysvoboď mě, rozpleť moje zapletené nohy, rozpleť moji zamotanou duši. Vzpomínám na to, jak jsi vedl Izrael po poušti. V noci jsi je vedl ohnivým sloupem, a tak jsi jim osvěcoval cestu, a tak věděli kam jít. Už jsem unavený z toho bloudění po poušti, horolezení po srázech bez lana a padání do jam. Obživ mě, vyveď mě pryč z egyptského zajetí, vyveď mě z úzkosti a nech to, co me pronásleduje, ty stíny smrti, aby se utopily v rákosovém moři a už na mě nemohly. Smiluj se nade mnou.


Verš 12: ve svém milosrdenství umlč mé nepřátele, přiveď nazmar všechny moje protivníky, vždyť jsem tvůj služebník!

Vždyť nejsem někdo cizí, patřím Tobě, jsem Tvůj služebník, postarej se o mě. Svůj život, své kroky, své dny, svoji situaci, to vše skládám do Tvých rukou.
Amen
Píseň, Žalm 143
Píseň 384 Pomoz mi, můj Pane

Přímluvná modlitba 
V důvěře, že nás živý Bůh slyší, mu překládáme svoje prosby.
Zakončeme je společným: Pane, smiluj se
Za vyprahlou Zemi
Za vyprahlou zemi
Za vyprahlou církev
Za vyprahlé duše
Za osobní potřeby v tichosti
Vyznání důvěry a víry ve vyslyšení
Otče Náš

Poslání Ozeáš 6, 1 - 3
„Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.
Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.
Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.
Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“

Požehnání
»Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,
ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.«
V Kristu Ježíši, našem Pánu, jemuž sláva i císařství navěky 
Amen
Píseň 176 Někdo mě vede za ruku

kalendář

  Nejbližší akce:

6.10.   14:30 hod.

Instalace Elen Plzákové v Jimramově

 12.10.

Setkání kurátorů

 13.10.   9:30 hod.

Volba Lenky Ridzoňové farářkou sboru