kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30 zde:
bohoslužby on line
Současně budeme vysílat bohoslužby
na youtube kanálu jarovského sboru
pořad bohoslužeb
Staršovstvo: 

každé druhé pondělí v měsíci

Ranní modlitba
středa 6:45-7:20 on-line

Kavárnička:
středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
biblická hodina

Biblické hodiny pro děti:

v pátek od 16 hodin
děti on-line

Konfirmační příprava

v pátek od 15 hodin
konfirmandi on-line
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:
mládež on-line

 

 




Noc odchází a Návštěva v pekle

Ř 13,11-12; Jan 3,16-17  

Lenka Ridzoňová

27.12. 2020, 1. neděle po Vánocích

 

Introit: Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději. (Žalm 40,5 – Heslo pro dnešní neděli)

(Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal.

 3 Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet

 4 a do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Uvidí to mnozí a pojme je bázeň, budou doufat v Hospodina.

 5 Blaze muži, který doufá v Hospodina, k obludám se neobrací, ani k těm, kteří se uchylují ke lži.)

 

Píseň: EZ 244,1-6 Ve jméno Krista doufáme

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Ve-jm%C3%A9no-Krista-douf%C3%A1me-Augusta-Kundr%C3%A1t-z-Krajku-T%C3%BDm.pdf

doprovod:

https://soundcloud.com/search?q=Ve%20jm%C3%A9no%20Krista%20douf%C3%A1me

 

Modlitba (vánoční modlitba S. Karáska)

Ó Bože, ty se nám a mně dáváš, a to je důvod k oslavě. Smutný a pustý by byl náš svět bez tebe a bez tvých darů, smutný a pustý by byl svět bez tebe a všeho tvého zbavený. Nad stroji a nad lokomotivami, nad chladícím zařízení a nad kompjútry by se vznášel jen duch lidské dovednosti a pýchy, jen výpočet a vypočítavost, jen vyvázanost a odvázanost by plnily prázdnotou naše dny.

Náš vnitřní zrak se upíná ke světlu, které svítí v temnotách, kk tvému lidmi neuhasitelnému světlu, ke světlu Vánoc, ke světlu života. Tvé světlo ať se stane naší jiskrou v očích. Ty se dotýkáš země a my žasneme – Immanuel, Bůh s námi. Amen.

 

(dnes bude nestandardně: dvě krátká kázání o písních)

1. text: Ř 13,11-12  11 Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblecme se ve zbroj světla.

            K Vánocům patří světlo. Nebo symbol světla. A není to jen proto, že je tma venku, v krátkých podzimních dnech už se těšíme na slunovrat – návrat slunce, příchod světla, prosvětlení.

            Možná je to jazykově nekorektní, ale používám slovo tma a světlo i pro vyjádření toho, jak se člověk cítí. Prostě mi může „být tma“. Budu dnes mluvit o dvou písních, které jsou spojeny se světlem a tmou, které jsou o naději tam, kde bychom ji nečekali. Mluvila jsem o těch dvou písních nedávno na biblické hodině a dnes se k nim vracím ještě jednou.

            Ta první píseň je adventní. Ve zpěvníku ji najdete pod číslem 277. Noc ke konci se kloní. O této písni, resp. o jejím autorovi mluvil nedávno farář Daniel Heller z Valašského Meziříčí ve svém ranním „slovu na doma“, já jsem ho pak o jeho text požádala.

 

            Jochen Klepper byl jeden z nejlepších německých básníků 20. století. Narodil se v roce 1903 v rodině ev. faráře v Beuthen v Dolním Slezsku.

            Po studiu evang. theologie v Erlangen a Wroclavi se rozhodl pro dráhu novináře, pracoval v Berlíně, především u Evangelické tiskové služby pro Slezsko, a také v rozhlase. Po nástupu nacismu se čím dál víc zaměřoval na křesťanskou poezii. Inspiroval se všednodenností, ale i svátky církevního roku.

            Jeho rodiče se nikdy nesmířili s tím, že se oženil s Johannou Stein, vdovou se dvěma dcerami, která byla o 13 starší – a k tomu židovka, i když se později nechala pokřtít. Jochen byl jako nehodný služby v armádě propuštěn nejen z vojenské služby, ale i z práce.

            Nacisté tlačili na mladého spisovatele, aby se rozvedl se svou ženou, aby nebyl spolu s ní a s její mladší dcerou deportován. Starší dceři se totiž ještě podařilo utéct do Anglie, mladší dceři už ne. Tehdy napsal Jochen Klepper do svého deníku tato slova: „10. prosinec 1942 – odpoledne výslech na SS. Zemřeme. Ach, i to je v Božích rukou. Dnes v noci půjdeme společně vstříc smrti. Nad námi je v těchto posledních hodinách obraz žehnajícího Krista, který o nás zápasí. Pod jeho pohledem končí náš život.“ V noci z 11. na 12. prosince 1942 pověsil Jochen Klepper na dveře svého berlínského bytu cedulku: „Pozor, plyn!“ Pak si vzal spolu se svou manželkou Johanou a dcerou Renatou prášky na spaní a pustil plyn. Ráno byli všichni tři nalezeni mrtví po otravě svítiplynem.

            Pět let předtím, na začátku adventu, si zapsal Jochen Klepper do svého deníku verš z listu Ř (13,12): Noc pokročila, den se přiblížil. Tento text ho tehdy zaměstnával po celý adventní čas. Krátce před Vánoci tehdy napsal svou báseň, která byla později zhudebněna, a kterou známe česky právě jako píseň Noc ke konci se kloní (melodii napsal Johannes Petzold). Kdo tu píseň znáte, tak si určitě vybavíte, jak silný text to je. Do češtiny ho skvěle přebásnil Miroslav Heryán.

            Bůh neodnímá temnotu zla a utrpení nějakým kouzlem. Zachraňuje nás tím, že je s námi, že je přítomen uprostřed každé hrozné noci. Stává se člověkem a na všech místech světa se staví na stranu obětí. Je s námi i tehdy, kdy všechno vidíme černě, nebo když nevíme, jak dál, když se nám zdá, že naše situace nemá žádné východisko. Jochen Klepper nevěděl, jak dál. Pro sebe i pro svou rodinu neviděl lepší řešení než sebevraždu, aby nebyli jako rodina rozděleni, aby se nedostali do koncentračního tábora.

            V poslední sloce se zpívá: Bůh v temnotách je skrytý, a přec je prozářil. V originále je „Bůh chce bydlet v temnotě, a přece ji prozářil“.

            Krátce předtím, než tu báseň Jochen Klepper napsal, zapsal si do svého deníku: „Nevěřím na akce. Bůh chce bydlet v temnotě, a temnota může být proniknuta jen skrze modlitbu.“ Nevím, jestli Bůh chce přebývat v temnotě, když o něm apoštol Jan říká, že je světlem a že v něm není nejmenší tmy…. (tolik Daniel Heller o písni)

přečtu text písně…

 

            Píseň jsme zpívali na závěr bohoslužeb 25.12. Při tom, jak se bohoslužby přenášejí přes zoom, promítám na obrazovku text písně – používám texty, které jsou na internetu už z nového (připravovaného) zpěvníku. Zjistila jsem při tom, že je zde jiný poslední verš písně:

 

5. Bůh v temnotách je skrytý, / a přec je prozářil, / když nechtěl odsouditi, / ač svět tak vzpurný byl. / Syn Boží u tvých dveří / už stojí, klepe zde. / Kdo život svůj mu svěří, / ten na soud nepřijde.

            Nová verze:

 

Bůh v temnotách je skrytý, a přec je prozářil, když nechtěl odsouditi, ač svět tak vzpurný byl. Syn Boží u tvých dveří už stojí, tiše zve. Kdo duši svou mu svěří, živ navždy zůstane.

 

            Na závěr této části kázání přečtu jednu modlitbu Jochena Kleppera:

            Můj Bože, Tvůj velký svátek světla osvěcuje především všechny, kdo trpí.

            Koho neděsí Tvůj soud, kdo neoplakává svou hříšnost, tomu zůstává Tvá hvězda neviditelnou, jako zahalená, a Vánoce jako nenaplněné.

            První svědkové, které jsi hledal, byli lidé bez naděje. Měli strach, že jim budeš nadávat, byli tak ubozí.  Těm nejchudším na opuštěném poli jsi svěřil zprávu pro celý svět.

            Tvé narozeniny, tak jak je slaví celý svět, se staly příliš barevným a přesvětleným svátkem.           Prosíme, připrav si nás pro noc, ve které však na obloze svítí tvá hvězda. A nad svými jeslemi nám ukaž svůj kříž, Boží Synu.

Pane, když už Ti tak můžeme říkat, otiskni se do našich srdcí. A až naše svátky náhle roztají, pak bude každý den Tvým svátkem, Božím hodem. Ale už teď Tě chválíme - v bolesti, vině a nouzi, chválíme tě u vína a chleba. Amen.

Píseň: EZ 277 Noc ke konci se kloní

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Noc-ke-konci-se-klon%C3%AD-Petzold-Klepper-Hery%C3%A1n.pdf

 

Druhá píseň, o které dnes chci mluvit (když už se nesmí moc zpívat, tak dnes písně čtu a mluvím o nich), je o naději v pekle. Souvislost s Jochenem Klepperem a jeho písní mne napadla kvůli obrázku, který je u té písně ve zpěvníku Svítá. Mám ten obrázek moc ráda. Je vánoční. Je to betlémská hvězda, jak proráží zabedněný zamčený dům. Noc odchází…

2. text: Jan 3,16-17 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Píseň u tohoto obrázku se jmenuje Návštěva v pekle. Touto písní chci dnes připomenout jejího autora Sváťu Karáska. Zemřel těsně před Vánocemi (20.12. 2020)

            Dívala jsem se včera na pořad 13. komnata se Sváťou Karáskem (z roku 2009). Pořad končil tím, jak je SK nezdolný optimista. Svým přátelům říkal: nechte si tu bolestnou existenciální hlubinu pro sebe. Tu vaši ufňukanou duši má přebít Duch…. Duše může plakat, ale nebuďte jen fňukny…

            Jeho písně jsou srozumitelné a přesvědčivé teologické výpovědi o víře a naději. Jsem za ně moc vděčná.

 

            1. Že už mám po smrti měl jsem sen jsem v nebi nebo v pekle kde to jsem (: hle dva muži stojí po levici mojí to Jidáš a Ježíš spolu tiše rokují. :)

            2. Andělé lidi a čerti rohatí muži ženy děti a všichni tu jsou nahatí (: je to nebe nebo peklo sláva či soud lidí od ohňů je tu teplo a nikdo se tu nestydí :)

            3. Sem v nebi nebo v pekle kde to sem Kriste ty mně pověz kde to sem (: už tady neotravuj s tou starou otázkou raději si poskoč vešels v radost mou :)

            4. Řikaj že jak jsem z kříže sestoupil že prej sem na nebe vystoupil (: to však není pravda já nešel k Otci nahoru já z pekelný brány šel navždy strhnout závoru :)

            5. Vstoupil jsem do pekel nejhlubších vyhlásil jsem v místech nejtvrdších dost skřípění zubů dost duší smažení staré viny nemaj váhu všichni maj bejt blažení pryč je doba kdy za hřích duše hynula odpouštějí se vám provinění minulá

            6. Mistře já jsem trochu naštvaný jak je to tady všechno srovnaný (: vždyť jeden za pravdu trpěl a věděl proč a zač druhej po ní šlapal a ve svých dnech byl jenom sráč. :)

            7. Kdo hledá a najde a vejde v radost mou kdo se dá marnosti zůstane před branou (: a kdo z vás už našel kdo staré opouští ať netížej ho viny kterých se denně dopouští :)

8. Jdi a nehřeš více halelu jdi a nehřeš více halelu (: dneska na hřích kašlou lidi z panelů ty jdi a nehřeš více a Bohu zpívej halelu :)

 

Tolik píseň.

Díky, Pane Bože, za svědky víry. Díky, Pane Bože, za Sváťu Karáska. Amen.

 

Píseň: Svítá 407 Že už mám po smrti, měl jsem sen

https://www.youtube.com/watch?v=fu9-dPI940w  (čas: 21:40 – 27:25)

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/karasek-svatopluk/navsteva-v-pekle-861748

 

Ohlášky

Přímluvná modlitba, Otče náš

 

Poslání: Jdi a nehřeš více halelu jdi a nehřeš více halelu (: dneska na hřích kašlou lidi z panelů ty jdi a nehřeš více a Bohu zpívej halelu :)

 

Požehnání: Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Jděte v pokoji.

 

Píseň: EZ 292 Tak Bůh tento svět miloval

text a noty

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Tak-B%C5%AFh-tento-sv%C4%9Bt-miloval-Moravetz-1796.pdf

doprovod:

https://soundcloud.com/search?q=Tak%20B%C5%AFh%20tento%20sv%C4%9Bt%20miloval