kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30 zde:
bohoslužby on line
Současně budeme vysílat bohoslužby
na youtube kanálu jarovského sboru
pořad bohoslužeb
Staršovstvo: 

každé druhé pondělí v měsíci

Ranní modlitba
středa 6:45-7:20 on-line
poprvé 15.9.

Kavárnička:

středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
poprvé 23.9.
naživo i on-line
Biblické hodiny pro děti:

pátek od 16 hodin
poprvé 1.10.
Konfirmační příprava

pátek od 15 hodin
poprvé 1.10.
Mládež:

pátek od 19 hodin
poprvé 3.9.




 

 




NOUZOVÝ LIST číslo 4

NOUZOVÝ LIST číslo 4

Jarovského evangelického sboru

14. října 2020

 

 

Milé sestry, milí bratři, milí přátelé,

nikdo nemáme rádi nemoci, epidemie, nejistotu. Chceme mít svobodu, být zdraví, plánovat si zítřejší den i následující měsíc. Nicméně druhá vlna koronaviru se všemi svými riziky i omezeními je tady.

          Budeme méně chodit mezi lidi, méně se setkávat s přáteli i zde ve sboru, děti přestaly chodit do školy i na náboženství.

          Bohoslužby se nebudou konat pravděpodobně několik nedělí.

          Možná nám o to víc dochází, co je to víra: že nám může být posilou i za zavřenými dveřmi, že nás spojuje i na dálku. Na modlitbu se nevztahují vládní ani jiná omezení. Od Božího požehnání nejsme v izolaci.

 

 

 

          Neděle bude i v době karantény nedělí. Doma u stolu sami nebo se svou rodinou můžeme číst Bibli, modlit se, zpívat.

          Bohoslužby můžeme sledovat v televizi (ČT 2) nebo v Českém rozhlase (Vltava, od 9 hodin). Bohatá je nabídka na internetu. Na stránkách našeho sboru najdete odkazy, bohoslužby jsou na kanálu YouTube Evangelici Jarov.

          K přečtení nebo stažení je najdete na stránkách sboru v odkazu Kázání. Rádi Vám doručíme vytištěný text domů.

          Biblická hodina a setkání mládeže bude probíhat online. Všechny odkazy najdete zde: http://jarov.evangnet.cz/

 

          Široká nabídka duchovních občerstvení, zamyšlení, záznamů bohoslužeb z různých sborů, nahrávek písní, audioknih nebo pořadů pro děti je na stránkách naší církve: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm 

          Staršovstvo se bude snažit Vás informovat průběžně o tom, co se děje.

         

Budete-li něco potřebovat nebo třeba si jen popovídat, zavolejte.

          Přejeme Vám posilu, pokoj a požehnání od Pána Boha. Pro něj není karanténa na překážku.

          Farářka Lenka Ridzoňová (lenka.ridzonova@email.cz;

tel. 605 081 279)

          Kurátor Jan Fencl (jan.fencl@quick.cz; tel.  721 877 920)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Slovo na tento měsíc:

Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost  nespoléhej.

Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.

(Přísloví 3,5-6)

 

Modlitba:

Pane Bože,

je to úleva, nebýt na všechno sám. Děkuji za svou rodinu, za děti, rodiče, sourozence. Děkuji za přátele, děkuji za ty, kdo se o mě zajímají a starají. Jsem rád, že se můžu někomu svěřit, že někdo občas zavolá.

Děkuji, že potkávám lidi na ulici. Děkuji za úsměvy neznámých tváří a očí.

 

Pane Bože,

je teď taková divná doba, často si nevím rady.

V hlavě mi víří příliš mnoho otazníků, těžko se něco plánuje. Pomáhej mi se orientovat, třídit informace, poznat pravdu, zachovat zdravý rozum, nepropadat panice.

 

Pane Bože,

o zdraví prosím. Myslím na sebe a na lidi, které mám rád a jsou v ohrožení.

Prosím, aby skončila epidemie.

Amen.

 

 

Recenze z Českého bratra 9/2020

Bůh v karanténě

Neptat se „proč“, ale „co mám teď dělat?“

 

Je prostředek léta, prázdninové akce, tábory a dovolené dávají pocit, že situace je normální. Počty nakažených koronavirem ale zase stoupají a naše pocity se dají shrnout slovem nejistota. Otevírám knihu anglického novozákoníka N.T. Wrighta Bůh v karanténě.

 

1. Kde začít?

            Nejdříve byla pandemie daleko a nemuseli jsme se jí zabývat. Ale přišla i k nám do Evropy, konkrétně do Británie. Co s ní? Co si o ní myslet? Jak se k ní postavit?

            Nyní nejde o to hledat odpověď na otázku „Proč?“, ale postavit se k situaci čelem a ptát se, „Co mám teď dělat?“ V době pandemie není úkolem křesťana hledat vysvětlení, kde se nemoc vzala, co nám jí chce Pán Bůh říct, za co koho trestá, kdo za to může. Ani nejde o to využít krizové situace k evangelizaci a misii.

            V Bibli stále znovu čteme o Bohu, že má zvláštní zájem o chudé, nemocné, zavržené, zotročené. Zde, mezi těmito lidmi, je místo věřícího křesťana. Historicky to byli právě křesťané, kteří považovali péči o potřebné za svou základní povinnost.

 

2. Co říká Starý zákon?

            Opakovaně čteme ve Starém zákoně o hledání příčiny, proč někoho postihlo neštěstí. Už první žalm a pak některé další počítají s tím, že bohabojnému člověku se vede dobře, ale svévolníkovi ne. Nicméně, např. v žalmu 44 nebo 88, se autor ptá, proč postihlo neštěstí člověka spravedlivého.

            Nejvíce se touto otázkou zabývá ve Starém zákoně kniha Job. Jobovi utěšitelé to vidí jednoznačně: „Musel jsi zhřešit, Jobe.“

            V knize Job ale nejde o výzvu k pokání. Kniha Job nám sděluje, že mezi nebem a zemí je toho hodně nevyjasněného. Nemáme odpovědi, neznáme příčiny nemocí, zla. Knize Job chybí rozuzlení. Job sám se mýlí, ale jeho přátelé, kteří vidí jasnou příčinu Jobova neštěstí, se mýlí mnohem víc než on. Kniha Job nám naznačuje, že existuje jakási temná síla, která se od počátku snaží ničit mistrovské Boží dílo.

            Otázky, hledání, stěžování a nářek jsou na místě, když jsme z něčeho neprávem obviňováni nebo když bez zjevného důvodu trpíme podivnými nemocemi, na které není lék.

 

3. Co říká Ježíš?

            „Nyní.“ Jedno z úžasných slov Nového zákona. Nyní nastal čas, kdy Ježíš na svatbě promění vodu  ve víno, uzdraví nemocného, vzkřísí Lazara.

V 9. kapitole Janova evangelia Ježíš uzdraví slepého člověka a je tázán, kdo zhřešil, že je muž tak postižen. On, nebo jeho rodiče? Nyní v době koronaviru se mnoho lidí ptá, kdo zhřešil. Ježíš odpovídá, že tato otázka není na místě, jde o to, aby se na tom postiženém zjevily skutky Boží. Nyní.

            Je koronavirus znamením konce světa? Podobně se ptali lidé v době Ježíšově. V Mt 24,6 Ježíš říká, že o onom dni nikdo neví. Opusťte konspirační teorie.

            Modlíte se přece „Otče náš.“ Každý den opakujete: „Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi… Odpusť nám naše viny.“ Modlili jste se tak před koronavirem, už před epidemií jste si přece uvědomovali a v modlitbě vyznávali svou hříšnost a očekávání Pána Boha. „Dalo by se říct, že následovat Ježíše vlastně znamená učit se modlit Otče náš.“

O Božím království k lidem mluví Ježíš, který svou pozemskou pouť skončí na kříži. Tak vypadá Boží svrchovanost. Tak Ježíš jednou pro vždy předefinoval, jak vypadá skutečná autorita a moc.

            Ježíš je s námi ve smutku a bolesti. Tak jako když stál smutně nad hrobem svého přítele Lazara a plakal. Proč nezasáhl včas?! Ptaly se Lazarovy sestry, ptají se lidé napříč staletími.

 

4. Co říká Nový zákon?

            V 11. kapitole knihy Skutků čteme o církvi v Antiochii. Prorok Agabus oznamuje, že přijde velký hlad. Za císaře Klaudia se opravdu tak stane. Učedníci, kteří to slyší, se rozhodnou, že každý podle svých možností pomůže bratřím v Judsku. Neptají se, proč přichází hlad, nehledají v něm znamení konce světa ani nevyzývají lidi k pokání. Dochází jim, že cokoli Bůh udělá, udělá skrze ně. Podobně je křesťanskou reakcí na Covid-19 jít pomoci, kde je to potřeba. S modlitbou na rtech. Skrze tiché, mírné, plačící, pomáhající, působící pokoj… se na zemi děje Boží království, skrze ně Bůh jedná ve světě (Mt 5 – Kázání na hoře). Jsme součástí Božího stvoření, které (nejen) v době pandemie sténá v bolestech. Křesťané nestojí mimo, nekomentují z bezpečného odstupu: „Všichni jste hříšníci… přichází konec světa...“ V epištole Římanům čteme, že když sami nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. (Ř 8,26) Bůh Duch sténá a úpí s námi. Možná čekáme, že se Bůh vloží do situace, bude mít věci tzv. „pod kontrolou“, postará se, ale Bůh, kterého vidíme v Ježíši Kristu, pláče na hrobě svého přítele. (Jan 11)

            Učedník Petr také nechápe cestu služby, utrpení a bezmoci. V jednom anglikánském hymnu se zpívá: „Chcem na trůnu spatřit tvou slavnou tvář, ty vkleče nám však nohy umýváš.“

Naše poslání ve světě: modlit se, modlit se i beze slov, sloužit všude tam, kde svět prožívá bolest.

 

5. Kam dál?

            Plačte s plačícími. Primární místo církve teď je místo mezi truchlícími.

Každý pokus vysvětlit, co je zlo, proč je Bůh dopouští a jak s ním nakládá, je pošetilý.

            Bůh v mnoha ohledech svěřil správu světa do rukou lidem. Poslání křesťana od samého počátku: pomáhat, starat se o nemocné, v nich se setkáváme s Kristem (Mt 25)

Kostely nejsou úniková vrátka ze světa, ale vstupní bránou do světa. (viz báseň Velikonoce 2020)

 

            Autor knihy N.T. Wrihgt je emeritní anglikánský biskup a profesor Nového zákona. V češtině už jsme mohli číst jeho knihy Podstata křesťanství a Překvapivá naděje.

Pavel Hošek autora charakterizuje takto: „N.T. Wright bere Bibli smrtelně vážně. Očekává, že tisíce let staré příběhy nabídnou nové světlo k porozumění jednadvacátému století. Že vyprávění o pastýřích ovcí na stráních izraelských kopců pomůže dnešním podnikatelům, manažerům, důchodcům i studentům porozumět výzvám současné doby. Počítá s tím.“

 

            Na téma pandemie koronaviru napsal N.T. Wright nejprve článek pro časopis Time, kniha vznikla pak na základě ohlasů na tento článek. Anglický originál knihy spatřil světlo světa v dubnu 2020, český překlad Alexandra Fleka v nakladatelství Biblion se objevil hned po dvou týdnech.

            Kniha stručná, jasná, aktuální. Moc doporučuji.

            (Lenka Ridzoňová)

 

Velikonoce 2020  

(Báseň z knihy Bůh v karanténě; autor: Malcolm Guite)

Kde je Ježíš o těchto divných Velikonocích?

Zamčený v kostele jak v temném

hrobě? Letos ne.

Zámky povolily, kámen odvalen!

Vstal, vzkříšen, živý jako vždy,

kráčí světem, námi nespoután,

k nám všem, kterým se přišel dát.

Hrob je prázdný – proč ho hledat tam?

 

Dnes měl být chlebem v pozvednutých dlaních

kněze či chvalozpěvem na rtech

sboristů – jenže se vytratil…

Setřásl nažehlená plátna,

opásal se jako tehdy a se saniťáky

zvedá nosítka, jemně hladí ruce

umírajících, dodává naději,

dýchá s bezdechými, vlévá sílu do žil.

 

Ve čtvrtek jsme mu tleskali, protože nastoupil

do služby pod tisícem jmen a tváří.

Vytíral podlahu v nemocničním pokoji

a chytil přitom trochu té korony, co ho zabila.

Velký pátek byl letos tisíckrát,

všude, kde se Ježíš ujímal bezmocných,

kde spolu umírali, kde v té bídě spolu slavili

Velikonoce: spolu ve smrti i vzkříšení.

 

(pozn. red.: ve čtvrtek vždy v Británii tleskali zdravotníkům)