kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30 zde:
bohoslužby on line
Současně budeme vysílat bohoslužby
na youtube kanálu jarovského sboru
pořad bohoslužeb
Staršovstvo: 

každé druhé pondělí v měsíci

Ranní modlitba
středa 6:45-7:20 on-line

Kavárnička:
středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
biblická hodina

Biblické hodiny pro děti:

v pátek od 16 hodin
děti on-line

Konfirmační příprava

v pátek od 15 hodin
konfirmandi on-line
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:
mládež on-line

 

 




Příbytek u Pána Boha

Ex 3,1-14; Jan 13,36-14,7

Lenka Ridzoňová

22. listopadu 2020, neděle věčnosti

 

Introit:  Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď! (Žalm 139,23-24)

 

Píseň: EZ 178 Krásná je modrá obloha

nahrávka (Naši pěvci)

https://soundcloud.com/search?q=kr%C3%A1sn%C3%A1%20je%20modr%C3%A1%20obloha

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Kr%C3%A1sn%C3%A1-je-modr%C3%A1-obloha-Cr%C3%BCger-Gerhardt-Pokorn%C3%BD.pdf

Modlitba:

Pane Bože,

za malé i velké zázraky děkujeme. Zpívali jsme, jaký je to zázrak žít pod modrou oblohou… Ty nás znáš, jak hezké a příjemné věci bereme jako samozřejmost. V noci je mráz, ale my máme doma teplo. V lednici je dost jídla. Když není, tak si ho koupíme… Ne, nejsou věci tak samozřejmé. V poslední době si to uvědomujeme dost. Ještě víc si to uvědomujeme u věcí, které se nedají koupit. Zdraví, chuť do života, radost a naděje. Jasná budoucnost, výhled k věčnosti… U tebe je hledáme. Upokoj naše obavy a strachy. Uzdrav bolavou minulost. Odpusť viny… Dechni dnešnímu dni radost…. Děkujeme. Amen.

 

Čtení: Ex 3,1-14

Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, midjánského kněze. Jednou vedl ovce až za step a přišel k Boží hoře, k Chorébu.

 2 Tu se mu ukázal Hospodinův posel v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře. Mojžíš viděl, jak keř v ohni hoří, ale není jím stráven.

 3 Řekl si: "Zajdu se podívat na ten veliký úkaz, proč keř neshoří."

 4 Hospodin viděl, že odbočuje, aby se podíval. I zavolal na něho Bůh zprostředku keře: "Mojžíši, Mojžíši!" Odpověděl: "Tu jsem."

 5 Řekl: "Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá."

 6 A pokračoval: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si zakryl tvář, neboť se bál na Boha pohledět.

 7 Hospodin dále řekl: "Dobře jsem viděl ujařmení svého lidu, který je v Egyptě. Slyšel jsem jeho úpění pro bezohlednost jeho poháněčů. Znám jeho bolesti.

 8 Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil z moci Egypta a vyvedl jej z oné země do země dobré a prostorné, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.

 9 Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují.

 10 Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta."

 11 Ale Mojžíš Bohu namítal: "Kdo jsem já, abych šel k faraónovi a vyvedl Izraelce z Egypta?"

 12 Odpověděl: "Já budu s tebou! A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře."

 13 Avšak Mojžíš Bohu namítl: "Hle, já přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?"

 14 Bůh řekl Mojžíšovi: "JSEM, KTERÝ JSEM." A pokračoval: "Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám."

 

Píseň: Svítá 344 Tvá svoboda

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Tv%C3%A1-svoboda-spiritu%C3%A1l-Otter.pdf

Text: Jan 13,36-14,7

 Šimon Petr mu řekl: "Pane, kam odcházíš?" Ježíš odpověděl: "Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později."

 37 Šimon Petr mu řekl: "Pane, proč tě nemohu nyní následovat?" Svůj život za tebe položím."

 38 Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

CEP  John 14:1 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.

 3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

 4 A cestu, kam jdu, znáte."

 5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"

 6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

 7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli."

 

Kázání

Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí. Kralicky: Nermutiž se srdce vaše. Co v Bibli předchází této uklidňující větě? Když učedník Petr říká, jak chce svého milovaného Pána následovat, kamkoli půjde,  je uzemněn slovy: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." (Jan 13,38) Myslím, že to Ježíš neříká výsměšně, spíš smutně konstatuje realitu naší lidské slabosti.

            To, co Ježíš oznámil o svém odchodu i o tom, jak to učedníci v kritické chvíli nezvládnou, je pořádný důvod ke strachu, třesení, smutku. Blíží se loučení, konec, Ježíš odchází. V Janově evangeliu jsme na prahu velikonočních událostí. Začíná dlouhá a složitá (to je ale v Janově evangeliu skoro všechno) 14. kapitola. Otevírá ji ten krásný verš: "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.“

            Ano, bude to těžké, ani Petr, Skála nevydrží, zapře hned třikrát. Vy se ale netřeste úzkostí, zkuste věřit víc než se bojíte. (to se Ježíšovi řekne… minulou neděli bouřka na moři, Ježíš spal na zádi lodi, když ho vzbudili, utišil bouřku a říkal, že mají malou víru)

            Věřit o trochu víc než se třást strachy.          (obraz: malé dítě, co se třese pláčem… rodič ho bere do náruče… snaží se ho zklidnit… pořád ještě se ozývají vzlyky, které se nedají ovládnout… ale ruka rodiče hladí, snaží se dítě upokojit, sděluje: „bolí to, já vím, ale jsem tady s tebou“) Věřit o trochu víc než se třást strachy a bolestí.

 

            Ježíš říká svým učedníkům, že odchází. Jde k Otci. Jde připravit místo pro lidi. Připravit „příbytky“, Bible pro 21. století (tzv. B21) to slovo (řecky „moné“) překládá „pokoje“. Nevím, zda je to etymologická náhoda, že české slovo „pokoj“ má dva významy: pokoj jako jedna z místností v bytě (domě) a pokoj jako mír, klid, ztišení. (Jsou naše pokoje doma místy pokoje? A co ty pokoje jinde - v nemocnici, domově pro seniory… jsou místy pokoje? A pokud ne, dá se s tím něco dělat?)

            Ježíš slibuje lidem, že u Pána Boha se s nimi počítá. Nebudou bezdomovci bez příbytku. Ty příbytky nebo pokoje už tam budou/jsou připravené. Jako když přijedete do hotelu, kde už vás čekají, v pokoji je uklizeno, čistě povlečené peřiny, na polštáři kartička se jménem a bonbón na uvítanou…

            Není to krásná představa, že pro každého z nás je někde místo, kde na nás čekají, vše je připraveno, budeme vítaní hosté resp. obyvatelé? (Nebude to hotel na hodinu ani na jednu noc.)

 

            Vrátím se ke starozákonnímu příběhu o Mojžíšovi a hořícím keři.

            Kontext: Izraelci jsou v Egyptě. Nejdříve tam byli zvanými a vítanými hosty, dostali své území, dařilo se jim. Ale nastoupil jiný faraon, který už neznal Josefa, a z Izraelců udělal otroky. Pracovali, dřeli na stavbě egyptských měst Pitom a Ramses. Drsně a s důtkami v ruce na ně dohlíželi drábi.        Lid izraelský se ale nebývale rozrůstal, rodilo se hodně dětí a faraon dostal z jejich množství strach. Rozkázal zabíjet chlapce... příběh o narození Mojžíše znáte… výchova na faraónově dvoře...

            Dospělý Mojžíš zabije egyptského dozorce, který krutě bil izraelského otroka, a musí utéct. Žije v midjánské stepi, ožení se, dělá pastýře u svého tchána.

            Pak se stane to s tím keřem. Daleko od domova, od lidí stejné víry, se svým stádem i daleko od své ženy a nové rodiny. Daleko od příbytku, daleko od pokoje. Zdálo se možná, že i daleko od Pána Boha. Ale i tady v midjánské stepi, nebo právě tady – je místo, které Bible nazve Boží hora. Choréb. Zde se Mojžíšovi ukáže anděl Páně. Má podobu keře, který hoří, ale neshoří.

            Mojžíšovy ovce možná nevidí nic než krvavě červené zapadající slunce, ale Mojžíš poznává anděla. V obyčejném trnitém keři. Mojžíš se chce přiblížit, ale z keře se ozve hlas Pána Boha. Blíž už nechoď, jseš na svaté půdě. Mojžíš si zuje boty. Na znamení pokory stojí bos.

            Hospodin Mojžíšovi říká, že slyšel úpění otroků v Egyptě a není mu to jedno. Je mu jich líto, jejich nářek chce utišit, dostat je z otroctví ven. (S dětmi jsme k tomu vyprávění měli obrázky – v nebi je Hospodin, který slyší, co se děje tady na zemi, že někdo pláče…) Mojžíš k tomu bude prostředníkem. Povede lidi cestou pouští.

            Pane Bože, kdo jsi, chce vědět Mojžíš. Jak o tobě mám říct lidem? Kdo mě to vlastně posílá? Mojžíš by to chtěl vědět a moci následně sdělit nějak jasně. Proto se ptá: Jak se jmenuješ, Bože? Boží jméno je ale tajemství. Jméno mělo (i má) významnou funkci. Jménem můžeme něco/někoho vyvolat, přivolat, vzít si na pomoc. Když známe (máme) něčí jméno, už je nám jaksi „k dispozici“. (Když známe něčí jméno a telefonní číslo – můžeme zajistit protekci…) A právě člověku „volně k dispozici“ Pán Bůh není a nebude.

            Sdělí Mojžíšovi „jsem, který jsem“. Bůh je pojmenován nebo spíš „se pojmenovává, představuje“ svým bytím, příslibem, stálostí v čase.

            (Holandský teolog Nico ter Linden píše: „pozor na lidi, kteří mluví s Bohem, jak by si s ním telefonovali“, velmi učený teolog Tomáš Akvinský pokorně přiznává: „Kdo je Bůh? O tom nevíme téměř nic.“)

            Jsem, který jsem. Znamená také: Jsem tu pro vás. Jsem s vámi. Můžete se spolehnout, že nezmizím, nerozmyslím si to…

 

Zpět do Janova evangelia. Ježíš odchází, aby připravil u svého Otce příbytky. Pokoje pro nás. Budoucnost, věčnost (chcete-li) souvisí s Pánem Bohem, který je ve vztahu k nám stálý. Pořád nás bude mít rád. Pořád na nás čeká. V době Mojžíšově připravil svému lidu příbytek v zemi oplývající mlékem a medem; Ježíš pak do těch Božích příbytků zve i nás.

            Jdeme. Ale jaksi už „tou cestou samou“ je Ježíš. Nebude to setkání až jednou někde v budoucnu, po smrti. Je to cesta s ním, je to cesta jeho, po které on jde s námi, nese nás.

            Mojžíš vyvedl Izraelce z Egypta. Šli pouští 40 let. Celou tu dobu se učili, jaké to je, že Pán Bůh je s nimi. Tak, jak sliboval a slibuje. Už tenkrát byl cestou, pravdou, životem… Jsem, který jsem… Jsem, který budu… Byl jsem, který jsem… (různé možnosti překladu hebrejského ehjé ašer ehjé)

            Jdeme svými pouštěmi, naděje a sil nám spíš ubývá než přibývá. Nejspíš nás čekají různé propady a karamboly, jako když učedník Petr zapřel Ježíše za jednu noc hned třikrát. Ale tou cestou věčnosti s námi jde její garant, on je cestou, pravdou, životem. On někde uvnitř nás upokojuje to rozechvělé srdce. Děkujeme, Pane, dárce pokoje. Amen.

 

Píseň: Svítá 210 (EZ 176) Někdo mě vede za ruku

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=n%C4%9Bkdo%20m%C4%9B%20vede%20za%20ruku

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/N%C4%9Bkdo-m%C4%9B-vede-za-ruku-L.-Rejchrt.pdf

 

Ohlášky: Narozeniny budou mít sestry Milena Šoltészová a Lia Ruthová.

 

Přímluvná modlitba:

Pane Bože,

přimlouváme se

* za místa nepokoje, nemoci, války,… dárce pokoje, smiluj se

* za lidi v beznadějné situaci – ukazuj cesty, řešení, pomoz přijmout to, co se nedá změnit

* za ty, komu umřel blízký člověk - potěšuj

* za lidi, kteří rozhodují, jsou odpovědní za velké věci – dávej moudrost a odvahu

* za to, aby skončila epidemie

To, co je před námi, ti vkládáme do rukou.

 

Otče náš

 

Poslání: Toto praví Hospodin: "Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti: Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid.  (Jer 6,16)

 

Požehnání:

Hospodin ať je před tebou, aby ti ukázal pravou cestu, a tys měl za kým jít.

Hospodin ať je vedle tebe, aby tě mohl vzít za ruku a ty jeho.

Hospodin ať je za tebou, aby tě ochránil před zlými lidmi.

Hospodin ať je pod tebou, aby tě chytil, když bys snad padal.

Hospodin ať je u tebe, aby tě těšil, když budeš smutný.

 

A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.  (Fp 4,7)

 

Píseň: Svítá 186 Moc předivná

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=moc%20p%C5%99edivn%C3%A1

nahrávka beze slov (Jordán Tomeš):

https://soundcloud.com/search?q=moc%20p%C5%99edivn%C3%A1

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Moc-p%C5%99edivn%C3%A1-Rejchrt-Bonhoeffer-Pokorn%C3%A1-Pokorn%C3%BD.pdf