kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30 zde:
bohoslužby on line
Současně budeme vysílat bohoslužby
na youtube kanálu jarovského sboru
pořad bohoslužeb
Staršovstvo: 

každé druhé pondělí v měsíci

Ranní modlitba
středa 6:45-7:20 on-line

Kavárnička:
středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
biblická hodina

Biblické hodiny pro děti:

v pátek od 16 hodin
děti on-line

Konfirmační příprava

v pátek od 15 hodin
konfirmandi on-line
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:
mládež on-line

 

 




Setkání Marie a Alžběty;

Mt 5,1-12; Lk 1,39-56 

Lenka Ridzoňová

13. prosince 2020, 3. neděle adventní

 

Introit: Připravte na poušti cestu Hospodinu! Panovník Hospodin přichází s mocí. (Iz 40,3.10 – Heslo JB na dnešní neděli)

 

Píseň: 264,1-5 Všichni věrní křesťané

doprovod:

https://soundcloud.com/ecirkev/264-vsichni-verni-krestane

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/V%C5%A1ichni-v%C4%9Brn%C3%AD-k%C5%99es%C5%A5an%C3%A9-Franus%C5%AFv-kanc.-Michalec.pdf

 

Modlitba:

Pane Bože,

děkujeme za neděli. Za jinakost dne, za radost, světlo. Za advent.

Už třetí svíčku zapalujeme. Blíží se Vánoce, tvoje narozeniny. Tvoje oslava. Chystáme se.

Cítíme, že by bylo dobré v sobě a mezi sebou trochu uklidit. Dát pryč zbytečné, opravit rozbité, utřít nánosy prachu, umýt okna… Nechce se nám, je to práce. Přiznat si, že se nám věci nepovedly. Odpustit, usmířit se. Nechat byt provonět porozuměním. Jako dárek připravit otevřené srdce…

Prosíme, přicházej. Do našeho neklidu a strachu. Do zaseknutých vztahů. Do samoty, do bolesti. Do skomírající naděje.

            Děkujeme, že se můžeme těšit. Je advent, otevíráš budoucnost, ukazuješ cestu. Někdy se objeví východiska, která bychom nevymysleli. Děkujeme za záblesky tvého království. Amen.

 

Čtení: Mt 5,1-12 (Blahoslavenství)

Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci.

 2 Tu otevřel ústa a učil je:

 3 "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.

 4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

 5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

 7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.

 8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.

 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.

 10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

 11 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.

 12 Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

 

Píseň: 636 Z tvé ruky, Pane můj

nahrávka:

https://soundcloud.com/ecirkev/stopa-8-1

text:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Z-tv%C3%A9-ruky-Pane-m%C5%AFj-Frayss%C3%A9-M.-Rejchrt.pdf

 

Text: Lk 1,39-56 (Setkání Marie a Alžběty; Mariin chvalozpěv)

V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.

 40 Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.

 41 Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým

 42 a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.

 43 Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?

 44 Hle, jakmile se zvuk tvého hlasu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.

 45 A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."

 46 Maria řekla: "Duše má velebí Pána

 47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,

 48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,

 49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno

 50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.

 51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;

 52 vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil,

 53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.

 54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,

 55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky."

 56 Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

 

Kázání

Je vám blaze? Dnes 13. prosince 2020, v neděli ráno?...

            Ptáme se, když někoho potkáme nebo se slyšíme po telefonu: Jak se máš? Jak se ti daří?…

Je ti blaze? Jsi šťastný? Raduješ se? Je ti do zpěvu? Vstávalo se ti dobře? Má tě někdo rád? Udělal jsi někomu radost? Dolehla ti k srdci píseň? Nenudíš se?                   Co na to říct? Jak odpovědět?

            Minulou neděli jsme mluvili o Zachariášovi a Alžbětě a o jejich mlčení. Tichu. Oni se svými radostnými myšlenkami (že se jim narodí dítě) zabývali (jen) v sobě uvnitř….

            V dnešním příběhu se radost dostává ven. Marie spěchá, aby byla u své příbuzné Alžběty co nejdříve. S velkými věcmi člověk nechce zůstat sám, pomalu se blíží konec mlčení, tajení, skrytosti, věci se dávají do pohybu. (Zachariáš bude mlčet ještě 3 měsíce. Nebudu spekulovat o tom, proč potřebuje více času než ženy.)

            Marie spěchá do hor za svou příbuznou Alžbětou. Podle Lukášova evangelia bude Alžběta první, kdo se doví o Mariině těhotenství. Dvě těhotné ženy se radostně vítají. A radostnými pohyby se vítají i jejich zatím nenarození synové. Krásné setkání. Zobrazené i mnoha malíři, vždy z těch obrazů je cítit radost, vřelost. Nejen mlčení a čekání patří k adventu. I radost sdílená, slova, rozhovor, úsměv, objetí. Kvůli tomu těhotná Marie váží několikadenní cestu do hor k Alžbětě. Aby byly spolu.

 

            Ženy se setkají a Alžběta hlasitě provolává Mariino požehnání: Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla… Toto Alžbětino volání je vedeno, provokováno (provokace znamená česky pro-volání) Duchem svatým. Bible to popisuje, jako by Duch svatý mluvil skrze kopání dítěte (Jana Křtitele) v Alžbětině břiše (kralicky: životě). Krásný obraz. Činnost, působení Ducha svatého má podobu pohybu dítěte. Vnitřní hlas, pohyb, (vnitřní) dítě. Někdy řekneme, že se v člověku něco hnulo (hnutí mysli), něco jím otřáslo. Nechci to příliš personifikovat ani popisovat do detailů. Zůstaňme u biblicky decentního „pohnulo se dítě… byla naplněna Duchem svatým.“  (Nejen pra/rodiče dětí to znáte, jak nás děti osloví, upozorní na něco, čeho bychom si dospělýma očima nebo z dospělé perspektivy nevšimli.)

            Alžběta v pohnutí volá: Požehnaná jsi nade všechny ženy. Požehnaný je plod tvého těla. Dítě v mém životě ožilo. Už teď, před narozením, se Jan Křtitel raduje z toho nejzásadnějšího, nejdůležitějšího setkání svého života. Ježíš, zatím v Mariině břiše, on bude smyslem jeho života. I smyslem Alžbětina života. Díky němu její život nebude zbytečný. To je ohromný důvod k radosti. Mám, budu mít úkol. Před Alžbětou se na stará kolena objevuje nový úkol.

            Odpovědí na otázku (kterou jsem začínala kázání): Jak se máš? - odpovědí by mohla být věta: Dobře, mám radost, protože mám úkol, dělám něco smysluplného. I tuto odpověď čtu ze setkání Marie a Alžběty.

           

Alžběta dál (jak ji vede Duch) říká: blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.

            Jsme u slova „blahoslavená“. Ještě jednou zazní v Mariině chvalozpěvu – tam se bude zpívat: budou mne blahoslavit všechna pokolení… Co to znamená?

            „Blahoslavit“ znamená velebit, blahořečit, velmi chválit. Jde o uznání určitého mimořádného postavení před Bohem nebo lidmi, ale to mimořádné, co je s daným člověkem spojeno, v něm nebo skrze něj dělá Pán Bůh. Chvála Božího díla, které se projevilo u daného člověka.

            Alžběta svými slovy (a dál všechna pokolení, jak to v chvalozpěvu vyjádří Marie) vyjadřují vděčnost, že Marie řekla své ano. Že „odnosila“ Boží dítě. Nabídla sebe, svůj život (nejde jen o břicho), řekla: jsem služebnice.

 

Odbočím k prvnímu biblickému čtení, bylo z Matoušova evangelia, z Kázání na hoře. Tzv. „blahoslavenství“. Blaze chudým v duchu; těm, kdo pláčou; tichým; těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti… Z lidského pohledu zde Ježíš vyjmenovává lidi, o kterých by nás nenapadlo, že jim je blaze, že jsou šťastní. Ale podle Ježíše jsou.

            Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni… To „blaze; blahoslavenství“ odkazuje k budoucnosti. Teď jste na tom nějak (spíš neslavně), ale váš stav nebo vaše jednání má budoucnost. Pánu Bohu nejste lhostejní, v nebi se s vámi počítá. Jste potřební.

            Víra vidí dopředu, spoléhá se na neviditelné, to neznámé budoucí je díky víře „uvěřitelně dobré“.

 

            Blaze je těm, kteří pustí ve svém životě Pána Boha ke slovu.

            Zachariáš, Alžběta. Marie, Josef (podle Mt evangelia k němu promluvil anděl ve snu, aby Marii neposlal pryč, když zjistí, že je těhotná). Ti blahoslavení z Kázání na hoře: nejsou hlavními aktéry, nejsou slyšet, nejsou „melody-makeři“, jsou na pomyslné vedlejší koleji – ale podle Pána Boha právě oni ve své situaci mají budoucnost. Jdou správným směrem, oni se svým jednáním, pokorou, tichostí… jsou ti, které Pán Bůh (a svět) potřebuje. Skrze ně se tady děje Boží království.

A právě ty malé, ponižované, hladové pak Marie jmenuje ve svém chvalozpěvu. V její době je Izrael pod nadvládou Římanů, ona jistě nepatří k vládnoucímu rodu. Ale její oči víry vidí, že Pán Bůh potřebuje právě ty „malé“. Skrze ně tady může probleskovat Boží království. A úplně nejvíc to bude skrz Mariino dítě. To nějak poznala Alžběta, poznal to Jan Křtitel. Poznali to pak mnozí, kteří přišli k jesličkám s narozeným dítětem.

            To malé a nepatrné. Ti malí a nepatrní – mají budoucnost. Ti mocní, pyšní,…. Mají svou moc jen do času.

            Nechci glorifikovat malost, pláč, utrpení, chudobu. Nechci říct: je to skvělé, že jste nemocní, nemohoucí, zranění, postižení, hladoví, utlačovaní… A vůbec to není omluvou pro mlčení vůči bezpráví páchaném na někom druhém. Ale máte/máme/mají ti malí v Božím království ta důležitá, přední místa.

            Marie nosí pod srdcem Boží dítě a to ji naplňuje nadějí, že se něco změní. Víra – to je schopnost vidět nebo aspoň občas zahlédnout budoucnost tak, jak ji vidí Bůh.

            Pane Bože, někdy je nám nevalně. Připadáme si zapomenutí, odsunutí na vedlejší kolej, úspěch se nám vyhnul. Nejlepší časy už jsou za námi… Prosíme o naději, prosíme o vidění aspoň záblesků tvého království. Prosíme, abychom sami byli posly naděje, která není z nás, ale od tebe. Amen.

 

Píseň: 627 Má duše Boha velebí

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=m%C3%A1%20du%C5%A1e%20boha%20veleb%C3%AD

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/M%C3%A1-du%C5%A1e-Boha-veleb%C3%AD-Lk-1-M.-Rejchrt.pdf

 

Ohlášky

 

Přímluvná modlitba

Otče náš

 

Poslání: Marie řekla: Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova. (Lk 1,38)

Požehnání: Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. (2 Tes 3,16)

 

Píseň: EZ 384 (Svítá 261) Pomoz mi můj Pane

doprovod:

https://soundcloud.com/search?q=pomoz%20mi%20m%C3%BAj%20pane

text a noty:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Pomoz-mi-m%C5%AFj-Pane-Puls-Hery%C3%A1n.pdf