kontakty

Adresa:
U kněžské louky 2139/9
130 00 Praha 3 - Jarov

farářka:
Lenka Ridzoňová
tel. 605 081 279
kurátor: Jan Fencl
tel. 721 877 920

e-mail: jarov@evangnet.cz

číslo účtu: 2700333534/2010

                           Více zde

pravidelný program

Bohoslužby 
každou neděli od 9:30
kázání najdete v tištěné formě:
kázání
nebo se připojte k bohoslužbám
on-line v 9:30 zde:
bohoslužby on line
Současně budeme vysílat bohoslužby
na youtube kanálu jarovského sboru
pořad bohoslužeb
Staršovstvo: 

každé druhé pondělí v měsíci

Ranní modlitba
středa 6:45-7:20 on-line

Kavárnička:
středa 14:00-17:00

Biblická hodina pro dospělé:

čtvrtek od 18:00
nyní bude pouze online:
biblická hodina

Biblické hodiny pro děti:

v pátek od 16 hodin
děti on-line

Konfirmační příprava

v pátek od 15 hodin
konfirmandi on-line
Mládež:

pátek od 19:00
zveme na setkání online:
mládež on-line

 

 




Zacheus, Den reformace

Lk 19,1-10

Lenka Ridzoňová          

1. listopadu 2020, 21. po Trojici

 

úvod:

Andělé před tebou kráčí

Ladislav Moravetz, Ester Moravetzová,Evangelický chór Zlín

https://soundcloud.com/ecirkev/stopa-14-5?in=ecirkev/sets/ji-nebe-jde-k-n-m

 

Milost vám a pokoj od Boha Otce  našeho a Páne Ježíše Krista. Amen.

Včera bylo 31. října, den reformace, proto dnes bude řeč o Martinu Lutherovi, použiji také jeho modlitbu.

Nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který už byl položen, a to je Ježíš Kristus. (1 Kor 3,11 – Heslo pro Den reformace)

 

Píseň: EZ 442 Pane, dnešek je den chvály

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=pane%2C%20dne%C5%A1ek

text:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Pane-dne%C5%A1ek-je-den-chv%C3%A1ly-Malan-Trusina.pdf

 

Modlitba:

Pohleď, Pane, jsem jak prázdný sud, který je třeba naplnit. Naplň mne, můj Pane.

Jsem slabé víry. Posilni mne.

Jsem studený v lásce. Dej mi hořící srdce.

Dej, aby má láska proudila ven. Dej, abych měl rád svého bližního.

Nemám pevnou ani silnou víru,

občas pochybuji

a nedovedu Ti plně důvěřovat.

Ach, Pane, pomoz mi.

Posiluj mou víru a mou důvěru v Tebe.

Jsem chudý a Ty jsi bohatý.

A přece jsi přišel slitovat se nad chudými.

Jsem hříšník a Ty jsi spravedlivý.

Jsem jako řeka hříchu a v Tobě je plnost spravedlnosti.

Chci zůstat u Tebe,

vždyť od Tebe smím přijímat, aniž bych Ti na oplátku musel něco dát.

(modlitba Martina Luthera, z Letní postily k Mt 9,20-22; 1526)

 

Martin Luther žil na přelomu 15. a 16. století. Narodil se 14.11. 1483, zemřel 18.2. 1546.

Z jeho dětství:

Rok po Martinově narození se Luderovi přestěhovali do města Mansfeld. Maminka se starala o dům, malé hospodářství, zahradu a domácnost (aby všichni měli co jíst a co na sebe). Byla dost přísná a dětem toho moc nedovolovala. Jednou si chtěl Martin vzít jen tak na chuť ořech a hned od ní dostal přes ruku. ..

Voda se nosila ze studní. Prádlo se pralo v ruce. Co se děje v sousední zemi, se moc lidé nedozvěděli, nebylo jak. Zato měli hodně strachů. Báli se nemocí, hlavně moru, na který umíraly vesnice plné lidí. Báli se ďábla a toho, aby se po smrti nedostali do pekla. Báli se války a toho, že se neurodí obilí a bude hlad.

Jako mladík zažil Luther hroznou bouřku, měl strašný strach a modlil se, že ještě nechce umřít.

 

Martin Luther vstoupil do kláštera, stal se mnichem a knězem, pak také učitelem teologie.

Hodně četl Bibli, přemýšlel o ní, modlil se. Ve dne a často i dlouho do noci. A měl strach. Z toho, že až bude na soudu před spravedlivým Bohem, neobstojí.

            Jednou se v noci díval z okna do tmy, která zahalovala město Erfurt. V jednom okně se svítilo. Mnich Martin přemýšlel, proč v tom domě nespí. Napadlo ho: co když tam někdo umírá? Ta opakovaná úzkost v něm zase začala růst.

            Představil si sám sebe na smrtelné posteli a pak bude najednou před posledním soudcem, před Bohem na trůnu:

 

Luther vidí před sebou Boha sedět na trůnu jako přísného soudce, který shora shlíží na obžalovaného. Slyší, jak se hrozným hlasem ptá:

Znáš má přikázání, Martine Luthere? A vždy jsi je dodržoval? Ctil jsi otce a matku? Vždy jsi mluvil pravdu? Všechny své bližní jsi miloval? Měl jsi mne rád z celého srdce? Měl jsi, Martine Luthere?“

Mlčky musí zakroutit hlavou.

Ty jsi hříšník, Martine Luthere,“

slyší říkat Boha.

Ale taky jsem udělal něco dobrého,“

křičí zoufale Luther.

Šel jsem do kláštera. Vzdal jsem se rodiny, ženy. Vzdal jsem se majetku, žiju v chudobě. Každý den čtu Písmo. Znám ho skoro zpaměti. To nic není? To mne před tebou neospravedlňuje?“

To vše nemůže vyvážit tvé hříchy,“

slyší říkat Boha.

Můžeš dělat dobrých skutků kolik chceš, ale stejně zůstaneš nespravedlivým člověkem. A protože já jsem spravedlivý, nemohu tě osvobodit. Martine Luthere, jsi odsouzen!“

 

(tady Luthera na chvíli opustíme...)

 

Píseň: Svítá 136 Kam v soudu den

text: https://evangelickyzpevnik.cz/…pdf

 

Lk 19,1-10 (Zacheus)

Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.

 2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;

 3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.

 4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.

 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě."

 6 On rychle slezl a s radostí jej přijal.

 7 Všichni, kdo to uviděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!"

 8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně."

 9 Ježíš mu řekl: "Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.

 10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo."

 

V jednom městě, Jerichu, byl krásný, veliký dům. Bydlel tam někdo bohatý.

            Jmenoval se Zacheus.

            Opravdu byl bohatý. Ale lidi ho neměli rádi. Byl sám, nikdo k němu nechodil na návštěvu, na ulici ho ani nepozdravili.

            Byl to celník. Celníci byli někde na cestě nebo na hranici a lidi jim museli zaplatit, když kolem nich šli nebo jeli a vezli nějaké zboží. Zacheus byl dokonce šéfem těchto celníků. Takže asi nejvíc vydělával a nejmíň ho měli rádi.

            A by toho nebylo málo - Zacheus moc nevyrostl, je malý.

Zacheus už dlouho cítí, že něco není v pořádku, něco by chtěl změnit. Už i v noci špatně spí, bojí se  toho, co přijde.

            Pak se najednou městem šíří zpráva, že se blíží Ježíš. Zacheus o něm už něco slyšel a teď by ho rád viděl. Ale je mu jasné, že přes dav lidí ho vidět nemůže a dopředu ho nepustí. Ani by se mu nechtělo se přes dav lidí prodírat…

 

Zacheus utíká napřed, tam co čeká, že Ježíš dorazí, a vyleze na strom.

Je to strom s velkými listy, Zacheus skoro není vidět, to je mu příjemné (lidi ho nemají rádi), sám docela dobře vidí dolů. Má svoji tajnou pozorovatelnu.

(Zacheus jde setkání s Ježíšem naproti – to je dobře. Jak my „jdeme Pánu Bohu naproti?“)

 

A už se blíží dav s Ježíšem. Zacheus je napjatý, jak ten Ježíš vypadá. Docela obyčejně, napadne ho.

 

            Kolem Ježíše dav lidí. Blíží se ke stromu. Lidí je kolem Ježíše opravdu hodně.  Někteří se prodírají dopředu, aby byli Ježíšovi blíž. Nikdo se nepodívá nahoru.

(Jak je to ve sboru, v církvi? Není náš kruh kolem Ježíše příliš „sevřený“, že je těžko do něj proniknout?)

 

A když jsou u něj – Ježíš se jakoby náhodou podívá nahoru. A zcela samozřejmě řekne: Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.

            Když předtím Zacheus přemýšlel, jaký Ježíš je... jestli ho uvidí... určitě ho nenapadlo něco takového. Že ho Ježíš osloví jménem, že ho dokonce bude chtít navštívit!

            Představujeme si nějaké setkání s Ježíšem? Že by nás oslovil jménem, že by nám řekl něco tak konkrétního?

(Luther se dost bál setkání s Pánem Bohem… právě toho osobního setkání)

            Zacheus se možná chtěl jen tak nezávazně podívat... a je zcela vtažen do děje, mezi lidi, k Bohu.

            Tak ho to zaskočí, že nemá čas váhat... skočí dolů a vede Ježíše k sobě na návštěvu.

            Tak začíná víra – osobní setkání, zavolání, jméno.

 

Co myslíte, že ti lidi kolem? Mají radost?

            Vidíme druhého, závidíme...

            Místo, abychom mysleli na sebe – chtěli bychom, aby k nám Ježíš přišel? Seskočili bychom hbitě ze stromu, kdyby nás zavolal?

            Jak to, že Ježíš jde na návštěvu k tomu nejhoršímu člověku z celého města?!

 

Zacheův dům se rozsvítil.

Jak se projevilo to světlo v Zacheově domě? Zacheus se rozhodl, že bude žít jinak. Ježíš mu to neřekl, co má dělat, na to Zacheus přišel sám. Setkání s Ježíšem ho změnilo, přemýšlí, jak má změnit to, co dělá.

            Předtím hodně vydělával peníze, protože lidi šidil, říkal si o víc peněz než měl. S tím skončí a vrátí čtyřnásobně, co komu vzal neprávem. A polovinu svých peněz rozdá chudým.

            Když přijde k člověku Ježíš, projeví se to i prakticky v jeho životě.

 

Co se se Zacheem stalo? Co to bylo to setkání s Ježíšem, Ježíšova návštěva, Ježíšova ochota přijít do domu k takovému člověku?

Četli jsme, že přišlo spasení do jeho domu.

 

Spasení znamená „vyváznout z něčeho“ (problémů, samoty, nemoci, smrti), být zachráněn, uzdraven, mít se znovu, nebo konečně už, blaženě. Jiným slovem, jak říct spása, je „pomoc“

 

Spasení zažil nebo spíš se s ním setkal Zacheus. Změnilo to jeho život.

 

Něco podobného zažil Martin Luther, o kterém jsem vyprávěla na začátku. Pochopil, že nikdy sám nebude dost dobrý, a byl z toho zoufalý. Jednou si jako učitel teologie připravoval přednášku pro studenty. Měli číst epištolu Římanům. Luther už to určitě četl víckrát. Ale najednou mu to došlo.

Spravedlivý bude živ z víry.

 

„Tady to je! Bůh není zlý! Já jsem se ho pořád tak bál!

            Ale vždyť on přece proto poslal svého syna Ježíše, aby nám řekl, že se ho bát nemusíme, abychom to pochopili. Stačí Pánu Bohu věřit. Ježíš chodil po světě za lidmi jako jsem já! S takovými jako jsem já sedával u stolu, na hostinách, povídal si s nimi, seděl s nimi i u poslední večeře. Boží spravedlnost neznamená, že nám Bůh v nebi ve velké knize sčítá všechno, co uděláme špatně, a pak nás za to nechá trpět v pekle. Takový není.“

Martin přelistoval v Bibli do evangelia, které napsal Lukáš.

„Bůh je jako ten otec v podobenství. Jeho syn ho opustil, rozházel jeho peníze, tátu ponížil, zmizel v cizině. A pak se vrátil. A otec? Odpustil mu, nic mu nevyčítal. Dal mu nové šaty, uspořádal hostinu. Přijal ho. Taková je jeho spravedlnost. Odpuštění. Takový je Pán Bůh. Stačí věřit. Je laskavý, milosrdný, má nás rád. I mě má rád!“

Od toho dne se něco v Martinovi změnilo. Jakoby mu spadl velký kámen ze srdce.

 

Byl to jeho největší životní objev.

Pán Bůh nás má rád. Ne protože si to zasloužíme. Ale z milosti, zadarmo.

Proto se potom tak vehementně postavil proti prodeji odpustků, s milostí a odpuštěním od Pána Boha nemohou lidé obchodovat. Je to zadarmo. O odpuštění prosíme Pána Boha.

 

Luther svůj protest proti odpustkům a jejich prodeji sepsal do 95 tezí. 31. října 1517 Luther je přepsal na velký papír a přitloukl ho na dveře kostela ve Wittenbergu. My si ten den připomínáme jako začátek reformace.

Na závěr:

Luther jednou řekl: „Díky tomu, že člověk věří v pána Boha, se může trochu smát i v těch nejtěžších chvílích. Poslední slovo má vždycky Bůh. Takže na zlé lidi, nemoc, na velkou starost, ďábla a smrt klidně vyplázni jazyk a pověz jim, že si mají trhnout nohou, ty že se jich nebojíš.“

 

Píseň: Svítá 316 - Svítá novej den

nahrávka (Ejhle)

https://soundcloud.com/ecirkev/sets/cd-jeste-svita

 

text:

Svítá novej de, svítá den.

1. Je v sutinách město, je zbořenej chrám,

je zdrcený ticho a tmy vládnou tmám.

Vtom paprskem jitřním slunečním

zalesk se střep, co z rozvalin ční.

/:Svítá novej den, svítá den.:/

 

2. Pod vichřicí strom, ptáci vypadli z hnízd., slyšíš jejich křik, nemaj si kam vlízt.

Vtom v kořenech starých pupen prask,

hle zelenej proutek, kde prach čekals.

/:Svítá, novej den, svítá den:/

 

3. Poutní, co šel cestou, hložím podél skal,

teď leh a spí a neví, kudy dál.

Vtom hlas tichý temný zašeptal:

Jen vstaň a pojď...

/:Svítá, novej den, svítá den:/

 

Ohlášky:

Zdravíme se na dálku…

            Ještě nějaký čas bude sborový život přesunut na internet, telefon, vzpomínky, myšlenky a modlitby. Kdybyste něco potřebovali, zavolejte farářce Lence Ridzoňové (605 081 279) nebo někomu dalšímu ze sboru. Myslete na sebe navzájem, zavolejte si jen tak...

            Nekoná se pravidelná nedělní sbírka do košíčku, prosíme o příspěvky na sborový účet.

(Byly velké výdaje stavební, brzy bude navíc potřeba větší oprava střechy)

            narozeniny bude mít Kryštof Sojka

 

Nabídky, dopisy – odkazy najdete pod videem nebo na stránkách sboru.

            Ve sboru na nástěnce visí hezké plakáty s výzvou, abyste si objednali časopis Český bratr. Tak vás k tomu zvu aspoň takto ústně, na časopis se můžete podívat na webu.

Sledujte stánky e-cirkev (písně, modlitby, slovo na dnešní den, aktuální informace,...)

 

Modlitba

Pane Bože,

Přimlouváme se:

* za nemocné, ty hodně i ty trochu…

* za lidi, kteří pracují v nemocnicích a službách

* za ty, komu umřel blízký člověk

* za ty, kdo se starají, pečují, chodí do práce, učí doma děti, vaří… dělají spoustu těch obyčejných drobných věcí, které musí… a jsou z toho možná unavení… dávej sílu, prosíme

* za ty, komu docházejí peníze, trpělivost, naděje

* za místa neklidu, bojů, války, nespravedlnosti… (Bělorusko, Náhorní Karabach...)

* abychom viděli krásu, barvy, lásku

* abychom si uměli poděkovat, abychom viděli svoje blízké v tom lepším světle

Prosíme o víru, která zachraňuje.

Ty sám víš o všech neradostných místech, nešťastných lidech, smutných domech...

přinášej světlo, radost, pokoj, pomáhej nacházet řešení

 

Otče náš...

 

Poslání, požehnání:

Dnes přišlo spasení do tohoto domu,... Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo. (Lk 19,9-10)

Jděte v pokoji – říká Pán.

 

Píseň: EZ 189 Hrad přepevný

nahrávka:

https://soundcloud.com/search?q=hrad%20p%C5%99epevn%C3%BD

text:

https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/%C5%BDalm-046-Hrad-p%C5%99epevn%C3%BD-Luther-T%C5%99anovsk%C3%BD-B.pdf